Pluteus cervinus

Úvodní stránka

Myko atlas - Pluteus cervinus

Pluteus cervinus P. Kumm. 1871

štítovka jelení

Systematika

Fungi
Basidiomycota
Agaricomycetes
Agaricales
Pluteaceae
Pluteus

Synonyma

Hyporrhodius cervinus (Schaeff.) Henn. 1898
Pluteus atricapillus (Batsch) Fayod 1889
Pluteus curtisii Berk. 1887
Pluteus eximius (W. Saunders & W.G. Sm.) Sacc. 1887
Rhodosporus cervinus (Schaeff.) J. Schröt. 1889

Popis

Klobouk je široký 30–150 mm, v mládí polokulovitý nebo zvoncovitý, později téměř plochý (případně se zvednutým okrajem), se širokým středovým hrbolkem, hnědý, (kaštanově) červenohnědý nebo šedohnědý (v mládí i černohnědý), na povrchu vrostle vláknitý, uprostřed někdy jemně šupinkatý. Vyskytují se i formy s bílým kloboukem.

Lupeny jsou husté, volné, široké, poměrně husté, v mládí bílé, později narůžovělé.

Třeň je válcovitý, 50–120 x 5–20 mm, u báze mírně rozšířený, bělavý, pod kloboukem vločkatý, ve spodní části obvykle podélně hnědě až hnědočerně vláknitý.

Dužnina je bělavá. Vůně je zemitá (syrový brambor) až mírně ředkvová. Chuť je mírná, někdy lehce nakyslá nebo nahořklá.

Výtrusný prach je růžový.

Výtrusy jsou široce elipsoidní, 5,5–9 x 4–6,5 µm, hladké.

Hymeniální cystidy jsou vřetenovité, zakončené háčky. Chybí přezky na hyfách pokožky klobouku.

Výskyt

Roste dosti hojně, od dubna do listopadu, jednotlivě, ve skupinách nebo v menších trsech na pařezech, tlejících větvích, kořenech nebo kmenech, často na dřevní štěpce listnáčů, vzácně i jehličnanů. Vyroste i za poměrně suchého počasí.

Možná záměna

Velmi podobná štítovka Pouzarova (Pluteus pouzarianus) roste především na jehličnanech a v pokožce klobouku má přezky.

Štítovka černolemá (Pluteus atromarginatus) má tmavě zbarvené ostří lupenů.

Kuchyňské využití

Je jedlá, nepříliš kvalitní.

Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal, Oldřich Jindřich

Poznámky k systematice

Pravděpodobně se jedná o komplex více druhů, pro účely tohoto atlasu vystačíme s širším pojetím druhu (sensu lato).

Literatura

	Fellner R. (2016): Atlas krkonošských mechorostů, lišejníků a hub 2, Správa Krkonošského národního parku
	Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha
	Holec J., Bielich A., Beran M. (2012): Přehled hub střední Evropy. Academia, Praha
	Papoušek T. (2010): Velký fotoatlas hub z jižních Čech, 2. opravené vydání
	Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha
	Hagara L., Antonín V., Baier J. (2005): Houby. Aventinum, Praha
	Gerrit J. Keizer (2005): Encyklopedie Houby. Rebo Productions CZ, Dobřejovice, 2. vydání