Physisporinus vitreus (Pers.) P. Karst. 1889
pórnatice skleněná
Systematika
|
Fungi Basidiomycota Agaricomycetes Polyporales Meripilaceae Physisporinus |
Synonyma
Boletus vitreus (Pers.) Pers. 1801
Physisporinus undatus (Pers.) Pilát 1938
Physisporinus vitraeus (Pers.) P. Karst. 1889
Physisporus vitreus (Pers.) Gillet 1878
Podoporia vitrea (Pers.) Donk 1933
Polyporus adiposus Berk. & Broome 1854
Polyporus vitreus (Pers.) Fr. 1818
Poria adiposa (Berk. & Broome) G. Cunn. 1947
Poria vitrea Pers. 1796
Rigidoporus undatus (Pers.) Donk 1967
Rigidoporus vitreus (Pers.) Donk 1966
Popis
Plodnice jednoletá, rozlitá, někdy až 500 mm široká, 3–10 mm tlustá, měkká a dužnatá, za sucha křehká, se zřetelně ohraničeným tenkým okrajem, občas s hnědými až šedočernými různě tvarovanými rhizomorfami. Subikulum v mládí (za čerstva) bílé, později okrovějící, 2–5 mm tlusté.
Rourky až 5 mm dlouhé, bílé, průsvitné. Póry zbarveny jako rourky, někdy s modravým nádechem, okrouhlé až hranaté, poměrně husté (4–6 na mm). Při otlačení a stářím někdy okrovějící.
Výtrusný prach bílý. Výtrusy průsvitné, hladké, tenkostěné, vejčité až téměř kulovité, 4–6 µm dlouhé (široké).
Roste spíše vzácně ve vlhkém prostředí na tlejícím dřevě a pařezech listnatých stromů (buk, bříza), častěji na jehličnanech (smrk, jedle, borovice). Srpen až listopad.
Způsobuje bílou hnilobu, v napadeném dřevě se vytváří malé dutiny vyplněné bělavými pásy mycelia.
 |
 |
 |
Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal
Literatura
 |
Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha |
|
Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha |
|
Hagara L., Antonín V., Baier J. (2005): Houby. Aventinum, Praha |
|
Gerrit J. Keizer (2005): Encyklopedie Houby. Rebo Productions CZ, Dobřejovice, 2. vydání |
|
Bernichia A. (2005): Polyporaceae, Edizioni Candusso, Italia |
