Phellodon niger (Fr.) P. Karst. 1881
lošáček černý
Systematika
|
Fungi Basidiomycota Agaricomycetes Thelephorales Bankeraceae Phellodon |
Synonyma
Hydnellum cinereum P. Karst. 1879
Hydnellum nigrum (Fr.) P. Karst. 1879
Hydnum cinereum (Batsch) Pers. 1825
Hydnum melilotinum 1879
Hydnum nigrum Fr. 1815
Hydnum olivaceonigrum Secr. 1833
Hydnum pullum Sw. 1810
Phellodon nigrum (Fr.) P. Karst. 1881
Popis
Klobouk je široký 20–60 mm, v mládí sametový, později hladký, někdy od středu nepravidelně radiálně vrásčitý, soustředně pásovaný, šedočerný, v mládí s modrošedými odstíny, později hnědočerný až téměř černý, na okraji světle šedý. Okraj klobouku je nejprve oblý, v dospělosti spíše ostrý, nepravidelný, zvlněný, laločnatý. Klobouky sousedních plodnic často srůstají.
Ostny jsou až 3 mm dlouhé, bělavé, šedomodré až šedohnědé, na třeň sbíhavé.
Třeň je nepravidelně válcovitý, 20–50 x 10–20 mm, v mládí plstnatý, tmavý, modrošedý až černý.
Dužnina je tuhá, korkovitá, pásovaná, téměř černá. Při zasychání voní po maggi (libečku).
Makrochemické reakce: KOH – tenký řízek dužniny se zbarvuje modrozeleně.
Výtrusný prach je bílý.
Výtrusy jsou téměř kulovité, 3,5–5 x 2,5–4 µm, jemně ostnité.
Výskyt
Roste od července do října, jednotlivě nebo ve skupinách (pruzích), nehojně, především v jehličnatých lesích (smrk, borovice), často v mechu a borůvčí. V listnatých lesích, např. pod buky, jen vzácně.
Možná záměna
Význačným znakem je velmi tmavá dužnina. Ostatní podobné druhy mají dužninu vždy světlejší.
Kuchyňské využití
Je nejedlý.
 |
 |
 |
 |
 |
Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal
Literatura
 |
Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha |
|
Robin C. (2013): Le genre Phellodon P. Karst. en Europe. |
|
Holec J., Bielich A., Beran M. (2012): Přehled hub střední Evropy. Academia, Praha |
|
Papoušek T. (2010): Velký fotoatlas hub z jižních Čech, 2. opravené vydání |
|
Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha |
|
Holec J., Beran M. a kol. (2006): Červený seznam hub (makromycetů) České republiky, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Praha |
|
Gerrit J. Keizer (2005): Encyklopedie Houby. Rebo Productions CZ, Dobřejovice, 2. vydání |
Nálezy
0066-2020-0135 (10.09.2020, Vysočina)
0071-2019-0500 (18.10.2019, Jihočeský kraj)
