Phanerochaete velutina (DC.) Parmasto 1968
kůrovka sametová
Systematika
|
Fungi Basidiomycota Agaricomycetes Polyporales Phanerochaetaceae Phanerochaete |
Popis
Plodnice jsou rozlité, blanité, obvykle pevně přirostlé k substrátu, někdy pokrývající značnou plochu. Přirůstající okraj je vláknitý, někdy s provazci podhoubí.
Hymenium je hladké nebo hrbolaté, v mládí bílé, brzy světle okrové, sametově matné, v dospělosti s oranžovými nebo červenými odstíny. Charakteristickým znakem jsou krátké drobné chloupky pozorovatelné pod lupou nebo na makrosnímku (při plném zvětšení také na fotografiích níže) od vyčnívajících cystid.
Dužnina je tenká (do 0,5 mm). Vůně a chuť jsou nevýrazné.
Výtrusy jsou oválné, 5–7 x 3–4 µm, průsvitné, tenkostěnné, hladké, neamyloidní.
Bazidie jsou 4výtrusé, bez bazální přezky. Hymeniální cystidy jsou velmi hojné, tence válcovité nebo vřetenovité, 80–150 x 8–12 µm, tlustostěnné, v horní polovině pokryté vyloučenými krystaly, vyčnívají vysoko nad úroveň bazidií. Přezky na hyfách jsou vzácné.
Výskyt
Za příznivých podmínek roste celoročně, dosti hojně, na dřevě listnáčů i jehličnanů.
Možná záměna
Pro přesné určení je nutné nálezy mikroskopovat. Důležitými znaky jsou velmi hojné hymeniální cystidy s vyloučenými krystaly vystupující vysoko nad úroveň bazidií, pozorovatelné např. pomocí lupy.
Kuchyňské využití
Nejedlá houba.
 |
 |
 |
 |
Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal
Literatura
 |
Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha |
|
Holec J., Bielich A., Beran M. (2012): Přehled hub střední Evropy. Academia, Praha |
|
Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha |
|
Hagara L., Antonín V., Baier J. (2005): Houby. Aventinum, Praha |
Nálezy
0066-2024-0049 (14.03.2024, Středočeský kraj)
0066-2024-0034 (23.02.2024, Středočeský kraj)
0066-2015-0002 (07.03.2015, Středočeský kraj)
