Phaeoclavulina myceliosa (Peck) Fanchi & M. Marchetti 2018
kuřátka kořínkatá
Systematika
Fungi Basidiomycota Agaricomycetes Gomphales Gomphaceae Phaeoclavulina |
Synonyma
Ramaria myceliosa (Peck) Corner 1950
Popis
Plodnice jsou keříčkovité, 10–50 mm vysoké, až 45 mm široké. Výjimečně lze nalézt plodnice o velikosti až 110 mm.
Třeň je válcovitý, nepříliš výrazný, částečně skrytý v substrátu, krémově žlutý až okrově žlutý, při poranění někdy vínově červený, na bázi s bílým myceliem a hojnými bílými až krémovými rhizomorfami.
Větve jsou okrouhlé až mírně zploštělé, hojně větvené, s okrouhlým úžlabím, někdy rýhované, zakončené několika jemnými tenkými špičkami. Hlavní větve jsou v mládí krémově žluté, okrově žluté až oranžově okrové, ve stáří hnědavě žluté až špinavě žlutohnědé, někdy s nevýrazným olivovým odstínem. Konečky větví jsou v mládí bělavé až krémově okrové, později okrově žluté až oranžově okrové, případně až tmavě oranžově žluté. Větve i konečky větví po poranění vínově červenají až hnědnou.
Dužnina je trochu pružná, bílá, za vlhka špinavé bílá. Vůně je neurčitá. Chuť je jemná, ve špičkách větví až nahořklá.
Výtrusný prach je světle okrový.
Výtrusy jsou elipsoidní až válcovité, (3,5) 4–6 x 2–3,5 µm (průměr 4,1–5,1 x 2,5–3,0 µm), poměr délky a šířky Q = 1,5–1,9 (Qav = 1,7), drsně ostnité, v bavlníkové modři (kyselina mléčná) s hrbolkatým až tupě ostnitým ornamentem do 0,5 µm vysokým.
Bazidie jsou kyjovité, 25–35 x 5–6 µm, 4výtrusé, někdy 2výtrusé, s bazální přezkou. Tramahyfy jsou až 10 µm tlusté, hladké, paralelní až propletené, se stěnou širokou do 0,5 µm, ± hyalinní, s přezkami; lahvicovité septované přechody přítomny. Rhizomorfy: vnější hyfy jsou lehce roztrhané, bez asterocystid, promíchané s hvězdicovými krystaly, až 10 µm širokými, se žlutavě světlolomnými pigmenty. Hlubší hyfy jsou hladké, až 5 µm tlusté, se stěnou širokou až 1 µm, s přezkami.
Výskyt
Plodnice nacházíme od července do října, většinou ve skupinách, v opadu jehličnatých stromů, především pod smrky a borovicemi, často na štěrkových nebo písčitých půdách nebo stanovištích, například kolem cest.
Možná záměna
Kuřátka kořínkatá (Phaeoclavulina myceliosa) lze od podobných druhů dobře rozlišit mikroskopicky – mají malé výtrusy.
Kuchyňské využití
Nejedlá houba.
Autorství textů: Oldřich Jindřich
Autorství obrázků: Karel Tejkal, Tomáš Chaluš, Oldřich Jindřich
Literatura
Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha | |
Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha |
Nálezy
0071-2021-0326 (24.11.2021, Ústecký kraj)
0071-2021-0095 (19.07.2021, Středočeský kraj)
0071-2019-0391 (08.10.2019, Plzeňský kraj)
0066-2016-0133 (20.10.2016, Praha)