Phaeoclavulina abietina (Pers.) Giachini 2011
kuřátka zelenající
Systematika
|
Fungi Basidiomycota Agaricomycetes Gomphales Gomphaceae Phaeoclavulina |
Synonyma
Ramaria abietina (Pers.) Quél. 1888
Ramaria ochraceovirens (Jungh.) Donk 1933
Ramaria virescens (Gramberg) Henning 1927
Popis
Plodnice jsou většinou menší až střední velikosti, 30–60 mm vysoké, 20–40 mm široké, keříčkovité, bohatě větvené. Třeň je štíhlý, 5–15 x 3–8 mm, nejprve žlutookrový, později olivově okrový, nakonec až modrozelený, na bázi bíle plstnatý, s hojnými bílými rhizomorfami (provazce z vláken podhoubí připomínající kořínky); někdy však téměř chybí. Větvičky jsou válcovité nebo zploštělé o průměru 2–5 mm, víceméně vzpřímené, větvené ve tvaru ostrého písmene U, žlutookrové, stářím a poraněním zelenající, zakončené 2–5 nepravidelnými zoubky.
Dužnina je bílá, později nazelenalá. Vůně je nevýrazná. Chuť je obvykle mírně nahořklá.
Výtrusný prach je okrový.
Výtrusy jsou kapkovité nebo eliptické, 6–9,5 x 3–4,5 µm, bradavčitě ostnité.
 |
Výskyt
Roste celkem hojně, od července do listopadu, většinou ve skupinách v opadu jehličnatých stromů, především smrku a borovice, vzácně i pod listnáči.
Možná záměna
Kuřátka nazelenalá (Ramaria apiculata) rostou obvykle na tlejícím dřevě jehličnanů, vzácně listnáčů, často ponořeném v půdě, zdánlivě ze země. Větvičky však zelenají od konečků, nikoli od báze třeně.
Kuchyňské využití
V houbařské literatuře bývá někdy uváděna jako jedlá houba bez většího kulinářského významu. Ke sběru ji nelze doporučit, může způsobovat trávící obtíže.
 |
 |
 |
 |
Autorství textů: Karel Tejkal, Oldřich Jindřich
Autorství obrázků: Karel Tejkal
Literatura
 |
Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha |
|
Holec J., Bielich A., Beran M. (2012): Přehled hub střední Evropy. Academia, Praha |
|
Papoušek T. (2010): Velký fotoatlas hub z jižních Čech, 2. opravené vydání |
|
Jindřich O. (2008): Kuřátka z rodu Ramaria se zeleným odstínem na plodnicích. |
|
Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha |
|
Hagara L., Antonín V., Baier J. (2005): Houby. Aventinum, Praha |
|
Gerrit J. Keizer (2005): Encyklopedie Houby. Rebo Productions CZ, Dobřejovice, 2. vydání |
Nálezy
0071-2022-0205 (29.09.2022, Jihočeský kraj)
0071-2020-0307 (30.09.2020, Jihočeský kraj)
0066-2017-0077 (12.08.2017, Ústecký kraj)
