Peziza succosa Berk. 1841
řasnatka síromléčná
Systematika
|
Fungi Ascomycota Pezizomycetes Pezizales Pezizaceae Peziza |
Synonyma
Aleuria succosa (Berk.) Gill. 1879
Galactinia succosa (Berk.) Sacc. 1889
Otidea succosa (Berk.) Thüm. 1879
Paragalactinia succosa (Berk.) Van Vooren 2020
Plicaria succosa (Berk.) Rehm 1894
Popis
Plodnice je miskovitá, ve stáří téměř ploše rozložená, bez třeně středem přisedlá k substrátu, široká 10–60 (80) mm, v dospělosti se zvlněným okrajem. Vnitřní plodná strana (rouško) je hladká, okrová až šedohnědá, někdy s olivovým nádechem. Vnější neplodná strana plodnice je zpravidla světlejší, bělavá, žlutookrová, někdy s nádechem do oranžova, vločkatá až šupinatá.
Dužnina je velmi křehká, při poranění roní sírově žlutou tekutinu. Vůně a chuť jsou nevýrazné.
Výtrusný prach je bílý.
Výtrusy jsou elipsoidní, 16–22 x 8–12 µm, nepravidelně hrubě bradavčité, obvykle se dvěma velkými kapkami.
Vřecka jsou na vrcholu amyloidní, s osmi výtrusy.
Výskyt
Roste od června do října, roztroušeně, v některých letech dosti hojně, jednotlivě nebo v malých skupinách na holé zemi v lesích pod listnáči, se kterými tvoří mykorhizu.
 |
 |
Možná záměna
Žlutou nebo žloutnoucí tekutinu uvolňuje při poranění několik dalších druhů řasnatek.
Řasnatka zelenomléčná (Peziza succosella) vytváří drobnější plodnice a má ve výtrusech obvykle jen jednu velkou kapku.
Řasnatka Micheliova (Peziza michelii) má rouško v mládí se zřetelně nafialovělými odstíny a užší výtrusy s jemnější ornamentikou.
Kuchyňské využití
Je nejedlá.
 |
 |
 |
 |
 |
 |
Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal, Tomáš Chaluš
Literatura
 |
Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha |
|
Holec J., Bielich A., Beran M. (2012): Přehled hub střední Evropy. Academia, Praha |
|
Papoušek T. (2010): Velký fotoatlas hub z jižních Čech, 2. opravené vydání |
|
Holec J., Beran M. a kol. (2006): Červený seznam hub (makromycetů) České republiky, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Praha |
|
Hagara L., Antonín V., Baier J. (2005): Houby. Aventinum, Praha |
|
Gerrit J. Keizer (2005): Encyklopedie Houby. Rebo Productions CZ, Dobřejovice, 2. vydání |
Nálezy
0071-2021-0163 (16.08.2021, Středočeský kraj)
0066-2021-0189 (14.08.2021, Středočeský kraj)
0068-2012-0030 (22.07.2012, Středočeský kraj)
