Parmelia sulcata Taylor 1836
terčovka brázditá
Systematika
|
Fungi Ascomycota Lecanoromycetes Lecanorales Parmeliaceae Parmelia |
Synonyma
Parmelia saxatilis var. sulcata (Taylor) Linds. 1859
Parmotrema sulcatum (Taylor) M. Choisy 1952
Popis
Stélka je růžicovitá nebo nepravidelná, o průměru 50–100 (200) mm, tvořená 2–5 mm širokými, částečně se překrývajícími laloky. Sousedící stélky někdy na substrátu vytváří souvislý povlak desítky centimetrů široký.
Laloky jsou na svrchní straně šedavě modrozelené, za vlhka zelenější, nápadně bělavě zbrázděné (síťkované). Okraje stélky, zejména u starších jedinců mohou být zbarveny měděnými nebo bronzově (oranžově) hnědými odstíny. Ze zbrázděných míst vyrůstají šedožluté sorály produkující drobné sorélie. Spodní strana laloků je černá, při okraji někdy hnědá, volně připojená k substrátu četnými tmavými rhizinami.
Na stélce terčovky brázdité parazitují další druhy lišejníků.
Apothécia jsou vzácná, široká 2–8 mm, červenohnědá až hnědá, s vroubkovaným, často sorediozním okrajem.
Makrochemické reakce: K+ žlutá, později (oranžově) červenohnědá, C–, Pd+ oranžová.
Výtrusy (ascospory) jsou eliptické, jednobuněčné, bezbarvé, 11–14 x 6–8 µm. Ve vřecku je osm výtrusů.
Výskyt
Terčovka brázditá je kosmopolitním druhem a v České republice patří k nejhojnějším lišejníkům. Je dosti tolerantní k nízkým koncentracím SO2. Roste nejčastěji na kůře stromů nebo na křemičitých horninách, vyroste ale i dřevě, na zemi v písečných dunách, na vřesovištích apod. Od nižších poloh až po vrcholky hor.
Možná záměna
Ostatní podobné druhy lišejníků se zbrázděným povrchem laloků jsou vzácnější.
Terčovka skalní (Parmelia saxatilis) vytváří na povrchu stélky hojné válcovité izidie.
Terčovka podhorská (Parmelia submontana) je charakteristická dlouze protaženými sorediozními laloky.
Terčovka střechovitá (Parmelia omphalodes) netvoří ani izidie ani sorály.
Dosti podobná může být i terčovka lalokovitá (Punctelia subrudecta), ovšem bez nápadného zbrázdění svrchní strany stélky.
 |
 |
 |
 |
 |
Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal
Poznámky k systematice
Terčovka brázditá je pravděpodobně komplexem více druhů. Na základě analýzy DNA byla jako samostatný druh popsána např. Parmelia encryptata. Pro účely tohoto atlasu si však vystačíme s tradičním (širším) pojetím druhu.
Literatura
 |
Halda J., Kučera J., Koval Š. (2016): Atlas krkonošských mechorostů, lišejníků a hub 1, Správa Krkonošského národního parku |
Nálezy
0066-2020-0019 (24.05.2020, Středočeský kraj)
0066-2017-0232 (26.12.2017, Středočeský kraj)
