Onnia tomentosa

Onnia tomentosa (Fr.) P. Karst. 1889

ďubkatec plstnatý

Systematika

Synonyma

Inonotus tomentosus (Fr.) Teng 1964
Pelloporus tomentosus (Fr.) Quél. 1886

Popis

Plodnice jsou jednoleté, rozdělené na klobouk a třeň. Klobouky sousedících plodnic mohou srůstat.

Klobouk je široký 20–100 mm, nepravidelně okrouhlý, plochý, často s tupým středovým hrbolem, zvrásněný, sametově plstnatý, žlutohnědý až skořicově hnědý se světlejším okrajem, na ostří až bělavý, někdy pásovaný, v dospělosti obvykle prohloubený, rezavě hnědý.

Rourky jsou dlouhé 1–2 mm, sbíhavé na třeň. Póry jsou světle šedohnědé, nepravidelně hranaté, s hustotou 2–3 na mm.

Třeň je středový nebo mírně výstředný, 10–40 x 10–20 mm, plstnatý, rezavě hnědý až černohnědý.

Dužnina je tuhá, nažloutlá až okrově hnědá.

Výtrusný prach je žlutohnědý.

Výtrusy jsou elipsoidní, 5–6 x 3–4 µm.

V hymeniu se hojně vyskytují tlustostěnné, zašpičaťělé a rovné sety, velké 30–50 x 7–10 µm.

Výskyt

Roste nehojně, od července do října, jednotlivě nebo ve skupinách v jehličnatých lesích (smrk), spíše ve vyšších polohách. Parazituje na kořenech stromů.

Možná záměna

Ďubkatec borový (Inonotus triqueter) a ďubkatec smrkový (Inonotus leporinus) mají hymeniální sety hákovitě zahnuté.

Ďubkatce rodu Coltricia hymeniální sety postrádají.

Vzácná krásnoporka chlupatá (Jahnoporus hirtus) má hustší póry a bělavou dužninu.

Kuchyňské využití

Nejedlá houba.

Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal

Literatura

	Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha
	Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha
	Bernichia A. (2005): Polyporaceae, Edizioni Candusso, Italia

Nálezy

  0066-2009-0011 (12.08.2009, Plzeňský kraj)