Neobulgaria pura (Pers.) Petr. 1921
rosoloklihatka čirá
Systematika
|
Fungi Ascomycota Leotiomycetes Helotiales Helotiaceae Neobulgaria |
Synonyma
Bulgaria pura (Pers.) Fr. 1822
Burckhardia pura (Pers.) Kuntze 1891
Coryne foliacea Bres. 1905
Craterocolla pura (Pers.) Sacc. 1888
Helotium violascens (Rehm) Boud. 1907
Neobulgaria foliacea (Bres.) Dennis 1956
Ombrophila pura (Pers.) Fr. 1849
Ombrophila violascens Rehm 1891
Peziza pura Pers. 1796
Popis
Plodnice 10-40 mm, nejprve jakoby kornoutkovité, barvy bělavě průsvitné, později masově narůžovělé. Starší plodnice se jakoby rozevírají a mají zvlněný okraj, barva většinou přechází do mírně tmavších růžových nebo nafialovělých tónů.
Dužnina bělavá, želatinózní, pružná.
Výtrusný prach bílý.
Roste na podzim, především ve skupinách, ale je možné najít i samostatné plodnice. Můžeme se s ní setkat i během mírné zimy. Nejraději osidluje čerstvě poražené stromy nebo ulomené větve a to především buků (Fagus) a olší (Alnus).
 |
 |
 |
 |
 |
 |
Autorství textů: Martin Bartůšek
Autorství obrázků: Tomáš Chaluš
Literatura
 |
Fellner R. (2016): Atlas krkonošských mechorostů, lišejníků a hub 2, Správa Krkonošského národního parku |
|
Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha |
|
Holec J., Bielich A., Beran M. (2012): Přehled hub střední Evropy. Academia, Praha |
|
Papoušek T. (2010): Velký fotoatlas hub z jižních Čech, 2. opravené vydání |
|
Holec J., Beran M. a kol. (2006): Červený seznam hub (makromycetů) České republiky, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Praha |
|
Hagara L., Antonín V., Baier J. (2005): Houby. Aventinum, Praha |
|
Gerrit J. Keizer (2005): Encyklopedie Houby. Rebo Productions CZ, Dobřejovice, 2. vydání |
