Nectria cinnabarina

Úvodní stránka

Myko atlas - Nectria cinnabarina

Nectria cinnabarina (Tode) Fr. 1849

rážovka rumělková

Systematika

Fungi
Ascomycota
Sordariomycetes
Hypocreales
Nectriaceae
Nectria

Synonyma

Tubercularia vulgaris Tode 1790

Popis

Plodnice jsou dvojího typu a mohou se vyskytovat samostatně i současně.

Nepohlavní stádium (anamorfa) vytváří růžové nebo oranžové bochánky (konidiomata), široké 1–3 mm, někdy na krátké stopce, z jejichž povrchu jsou uvolňovány oválné až válcovité konidie, velké 5,5–7 x 2–3 ?m.

Plodnice (perithecia) pohlavního stádia (teleomorfa) jsou víceméně kulovitá, bradavčitá, jen 0,2–0,5 mm široká, rumělkově červená, na vrcholu s drobným ústím pro uvolňování výtrusů. Vyrůstají ve shlucích ze společného stromatu, připomínají (při dostatečném zvětšení) plod maliny.

Výtrusy (askospory) jsou válcovité, 15–23 x 4–7 µm, obvykle jednou přehrádkované.

Výskyt

Za příznivých podmínek roste celoročně na kůře ulomených větviček a drobných kmenů listnáčů, především buků, javorů a lip. Nápadnější a patrně o něco hojnější je nepohlavní stádium.

Možná záměna

Rážovka šarlatová (Nectria coccinea) má hladká perithecia a jemně bradavčité výtrusy.

Poslední dobou se ukazuje, že se jedná o komplex druhů, které lze někdy makroskopicky odlišit dle morfologie (přítomnost nebo nepřítomnost třeně), případně barevných změn (černání) nepohlavního stádia.

Například nález 0066-2023-0122 ukazuje spíše rážovku Nectria dematiosa s konidiomaty plošně přirostlými k substrátu.

Kuchyňské využití

Je nejedlá.

Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Oldřich Jindřich, Karel Tejkal

Literatura

	Fellner R. (2016): Atlas krkonošských mechorostů, lišejníků a hub 2, Správa Krkonošského národního parku
	Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha
	Holec J., Bielich A., Beran M. (2012): Přehled hub střední Evropy. Academia, Praha
	Gerrit J. Keizer (2005): Encyklopedie Houby. Rebo Productions CZ, Dobřejovice, 2. vydání