Mycetinis scorodonius (Fr.) Fr. 1836
špička česneková
Systematika
Fungi Basidiomycota Agaricomycetes Agaricales Omphalotaceae Mycetinis |
Synonyma
Marasmius scorodonius (Fr.) Fr. 1836
Popis
Klobouk je široký 10–30 mm, nejprve polokulovitý, později široce sklenutý až rozprostřený, za vlhka žlutohnědý, červenohnědý, postupně vybledávající, za sucha světle okrový až bělavý. Pokožka klobouku je často zvrásněná, okraj zvlněný.
Lupeny jsou středně husté, bílé až světle krémové, u třeně vykrojené, úzce připojené, někdy téměř volné.
Třeň je válcovitý, 15–60 x 1–3 mm, v horní části žlutý nebo narezle žlutookrový, směrem k bázi tmavší, rezavý, rezavě hnědý, na bázi až téměř černý, hladký a lesklý.
Dužnina je tenká, s výraznou vůní a chutí po česneku.
Výtrusný prach je bílý.
Výtrusy jsou eliptické nebo kapkovité, 8–11 x 3,5–5 µm (Qav přibližně 2,3), průsvitné, hladké.
Cheilocystidy jsou válcovité nebo kyjovité, v horní části prstovitě nebo korálovitě (obvykle bohatě) větvené, bez výrůstků 20–30 x 4,5–7 µm.
Výskyt
Vyrůstá dosti hojně v červnu až říjnu, zvláště po dešti, nejčastěji ve skupinách na opadu, kůře, v trávě, na zbytcích jehličí, v lesích i mimo les. Saprotrof. Podle Fellner (2016) by mohla parazitovat na živých kořenech stromů a trav.
Možná záměna
Charakteristickým znakem je nápadná česneková vůně.
Podobnou česnekovou vůni vykazuje také příbuzná špička cibulová (Mycetinis alliaceus), ta však vytváří výrazně statnější plodnice.
Dalším druhem česnekovou vůní je špička česnekovonná (Mycetinis querceus). Roste pozdě na podzim na odumřelém listí a má ojíněný třeň.
Špičku česnekovou může připomínat i drobnější špička žíněná (Gymnopus androsaceus), která je bez vůně, nebo špička provrtaná (Gymnopus perforans), zapáchající jako hnijící zelí.
Kuchyňské využití
Je omezeně jedlá, může být použita jako koření. Dá se dobře sušit, usušená si udržuje vůni.
Autorství textů: Karel Tejkal, Věra Svobodová
Autorství obrázků: Karel Tejkal
Literatura
Fellner R. (2016): Atlas krkonošských mechorostů, lišejníků a hub 2, Správa Krkonošského národního parku | |
Holec J., Bielich A., Beran M. (2012): Přehled hub střední Evropy. Academia, Praha | |
Papoušek T. (2010): Velký fotoatlas hub z jižních Čech, 2. opravené vydání | |
Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha | |
Hagara L., Antonín V., Baier J. (2005): Houby. Aventinum, Praha |
Nálezy
0071-2022-0147 (27.08.2022, Plzeňský kraj)
0071-2021-0173 (25.08.2021, Plzeňský kraj)
0071-2018-0067 (08.09.2018, Středočeský kraj)
0066-2017-0067 (28.07.2017, Středočeský kraj)