Mycena viridimarginata P. Karst. 1892
helmovka zelenobřitá
Systematika
Fungi Basidiomycota Agaricomycetes Agaricales Mycenaceae Mycena |
Popis
Klobouk je široký 10–35 mm, dlouho zvoncovitý nebo kuželovitý, nakonec téměř plochý, někdy s nízkým středovým hrbolkem, který může být tupě uťatý, hygrofánní, prosvítavě rýhovaný, rezavě hnědý, olivově hnědý nebo v různých kombinacích zelené, olivové, hnědé a šedé, při okraji světlejší, někdy až nažloutlý, hladký, v mládí ojíněný, olysávající.
Lupeny jsou bělavé nebo našedlé, alespoň při okraji klobouku s (někdy nevýrazně) nazelenalým, hnědoolivovým, někdy šedohnědým ostřím, ke třeni úzce připojené až připojené. 20 až 25 lupenů dosahuje ke třeni.
Třeň je válcovitý, 30–100 x 1–4 mm, často prohnutý, hnědoolivový, v horní části někdy světlejší a ojíněný, jinde hladký a lesklý, dutý, na bázi s bílými vlákny.
Dužnina je tenká, zejména ve třeni křehká. Vůně je lehce nitrózní. Chuť je mírná, nevýrazná nebo (nitrózně) ředkvová.
Výtrusný prach je bílý.
Výtrusy jsou široce eliptické, 8–12 x 6–8,5 µm, amyloidní. Cheilocystidy vyrůstají ve skupinách, jsou vakovité, nepravidelně vřetenovité, někdy (prstovitě) větvené nebo vybíhající do úzkého krčku. Pleurocystidy chybí. Trama lupenů je dextrinoidní.
Výskyt
Roste od května do října, jednotlivě, ve skupinách nebo menších trsech, dosti hojně na tlejícím dřevě jehličnanů, především smrků.
Možná záměna
Charakterizují ji olivové odstíny na klobouku, zbarvené ostří lupenů, nitrózní vůně a růst na dřevě jehličnanů.
Na obdobných stanovištích roste velikostí plodnic i tvarem podobná helmovka smrková (Mycena silvae-nigrae) a helmovka louhová (Mycena stipata). Obě vykazují nitrózní vůni, avšak chybí u nich zelené odstíny na klobouku a třeni.
Helmovka zlatobřitá (Mycena aurantiomarginata) rostoucí často také ve smrčinách, má plodnice zbarveny spíše žlutooranžově, má nažloutlé lupeny s nápadně oranžově zbarveným ostřím.
Zelené odstíny na klobouku a zbarvené ostří lupenů se objevuje také u plodnic helmovky hnědobřité (Mycena olivaceomarginata), ta však roste na tlejících zbytcích trav, nejčastěji na loukách.
Autorství obrázků: Karel Tejkal
Literatura
Arne Aronsen, Thomas Laessoe (2016): The genus Mycena s.l., Narayana Press, Denmark | |
Fellner R. (2016): Atlas krkonošských mechorostů, lišejníků a hub 2, Správa Krkonošského národního parku | |
Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha | |
Holec J., Bielich A., Beran M. (2012): Přehled hub střední Evropy. Academia, Praha | |
Papoušek T. (2010): Velký fotoatlas hub z jižních Čech, 2. opravené vydání | |
Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha | |
Hagara L., Antonín V., Baier J. (2005): Houby. Aventinum, Praha |
Nálezy
0071-2019-0031 (30.05.2019, Jihočeský kraj)
0066-2018-0039 (20.06.2018, Plzeňský kraj)
0066-2018-0032 (16.06.2018, Ústecký kraj)
0066-2018-0024 (02.06.2018, Plzeňský kraj)