Mycena renati

Mycena renati Quél. 1886

helmovka medonohá

Systematika

Popis

Klobouk je široký 10–30 mm, nejprve zvoncovitý, později široce kuželovitý, jemně podélně vrásčitý, masově hnědý až narůžovělý, na okraji postupně světlejší až bělavý. Okraj klobouku je prosvítavě rýhovaný.

Lupeny jsou bělavé, později narůžovělé, někdy se světle červenohnědým ostřím, prostřídané lupénky, na třeň krátkým zoubkem sbíhavé. Ke třeni dosahuje 16–20 lupenů.

Třeň je válcovitý, 15–65 x 1–2 mm, křehký, dutý, hladký a lesklý, zlatožlutý až oranžově žlutý, pod kloboukem světlejší.

Dužnina v klobouku je bělavá, ve třeni nažloutlá. Vůně je nevýrazná nebo slabě nitrózní. Chuť je mírná.

Výtrusný prach je bílý.

Výtrusy jsou elipsoidní, 8–12 x 5,5–7 µm.

Výskyt

Roste od dubna do října, někdy v bohatých trsech, ve vyšších polohách na odumřelém dřevě listnatých stromů (buk, olše, líska).

Možná záměna

Helmovka medonohá je krásná a fotogenická houba, pro niž je typický růst v trsech a zářivě zbarvený třeň. Je prakticky nezaměnitelná.

Zářivě žlutý třeň mívá například helmovka jehličková (Mycena acicula), ta však vytváří drobnější plodnice a neroste v bohatých trsech.

Kuchyňské využití

Je nejedlá.

Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal

Poznámky k systematice

Česky také helmovka žlutonohá.

Literatura

	Arne Aronsen, Thomas Laessoe (2016): The genus Mycena s.l., Narayana Press, Denmark
	Fellner R. (2016): Atlas krkonošských mechorostů, lišejníků a hub 2, Správa Krkonošského národního parku
	Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha
	Holec J., Bielich A., Beran M. (2012): Přehled hub střední Evropy. Academia, Praha
	Papoušek T. (2010): Velký fotoatlas hub z jižních Čech, 2. opravené vydání
	Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha
	Hagara L., Antonín V., Baier J. (2005): Houby. Aventinum, Praha
	Ladislav Hagara (1993): Atlas hub. Neografia, Martin

Nálezy

  0066-2019-0131 (07.09.2019, Zlínský kraj)
  0071-2019-0046 (22.06.2019, Moravskoslezský kraj)