Mycena algeriensis Maire 1938
Systematika
|
Fungi Basidiomycota Agaricomycetes Agaricales Mycenaceae Mycena |
Popis
Klobouk 20–35 mm, kuželovitý, polokulovitý, zvoncovitě-rozšířený, ve stáří se zvlněným okrajem vrchol klobouku tupý, nasákavý, s prosvítajícími lupeny. Klobouk lysý, tmavošedý, hnědý, zakoptěný, hnědošedý a za vlhkého počasí s načernalým středem. Směrem k okraji s více či méně blednoucí vybarvením.
Lupeny v počtu 28–38 dosahujících ke třeni, poměrně husté, vysoké až 8 mm, připojené nebo připojené malým zoubkem. Barvy bílé, bělošedé, šedé, červenošedé, někdy s rezavým nádechem, ale na ostří vždy světlejší.
Třeň 1,5–4 x 40–70 mm, téměř válcovitý, s tendencí se směrem k vrcholu mírně zužovat, dutý, poměrně robustní, elasticky chrupavčitý, elasticky křehký, stlačený, lesklý, lysý, směrem ke klobouku ojíněný, směrem k bázi jakoby ojíněně žíhaný. Barvy matně šedé, později šedé, šedohnědé, nahnědlé někdy až antracitové. Za vlhkého počasí s nádechem bledě modré barvy. Na bázi s bělavými chloupky, mírně kořenující.
Dužnina bělavá, matně šedá, šedohnědá. Vůně velmi jemně ředkvová, nebo dusičná chuť příjemně houbová.
Roste na podzim, v trsech nebo většinou ve větších skupinách, na rozkládajících se kmenech nebo pařezech listnáčů, především dubů (Quercus) a lip (Tilia) a to především lípě srdčité (Tilia cordata).
Možná záměna
Helmovka sněhonohá (Mycena niveipes).
Helmovka tuhonohá (Mycena galericulata).
Autorství textů: Martin Bartůšek
Literatura
 |
Robich G. (2007): Mycena d´Europa, Centro Studi Micologici, Trento |
