Morchella semilibera

Úvodní stránka

Myko atlas - Morchella semilibera

Morchella semilibera DC. 1805

smrž polovolný

Systematika

Fungi
Ascomycota
Pezizomycetes
Pezizales
Morchellaceae
Morchella

Synonyma

Mitrophora hybrida (Sowerby ex Grev.) Boud. 1897
Mitrophora semilibera (DC.) Lév. 1846
Morchella gigas (Batsch : Fr.) Pers. 1801
Morchella patula var. semilibera (DC.) S. Imai 1954
Morchella rimosipes DC. 1805

Popis

Plodnici tvoří přeměněné apothecium a je zřetelně rozdělena na klobouk a třeň.

Klobouk je 10–50 mm vysoký, až 35 mm široký, kuželovitý nebo zvoncovitý, někdy žlutohnědý, častěji olivově hnědý až hnědý, s ostrými, při zasychání až hnědočernými svislými žebry propojenými nižšími šikmými spojkami, v jamkách mezi žebry je klobouk světlejší. Ke třeni klobouk přirůstá přibližně v polovině výšky a jeho okraj proto zůstává volný. Plodná výtrusorodá vrstva (rouško) se nachází na povrchu klobouku, hrany žeber však bývají sterilní. Spodní vrstva klobouku je světlejší.

Třeň je nepravidelně válcovitý, 40–150 x 15–30 mm, na bázi někdy rozšířený, dutý, bělavý nebo (později) nažloutlý, hustě vločkatý, v mládí často jen přízemní, v dospělosti jeho délka může být i několikanásobkem výšky klobouku.

Dužnina je křehká, tenká, bělavá, bez výrazné chuti a vůně.

Výtrusný prach je bílý.

Výtrusy jsou eliptické, 20–30 x 12–18 µm, hladké. Nacházíme osm výtrusů ve vřecku.

Výskyt

Roste v dubnu a v květnu, spíše nehojně, jednotlivě nebo ve skupinách ve světlých lesích, křovinách, parcích a zahradách pod listnatými stromy (jasan, topol, vrba, ovocné stromy). Hojnější je v lužních lesích. V příznivých letech roste místy hromadně.

Možná záměna

Tvarově velmi proměnlivý druh, ale jako jediný smrž rostoucí v České republice nemá klobouk v celé délce přirostlý ke třeni a tudíž s jeho určením (na rozdíl od ostatních druhů smržů) nejsou problémy.

Kačenka česká (Verpa bohemica) má stejně jako vzácnější kačenka náprstková (Verpa conica) klobouk přirostlý jen u vrcholu třeně.

Kuchyňské využití

V literatuře bývá uváděn jako jedlá a chutná houba, dle našich zkušeností se však chuťově zdaleka neblíží ostatním smržům nebo kačenkám, je bez chuti. Smrže polovolného je lépe chránit než konzumovat.

Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal, Tomáš Chaluš

Poznámky k systematice

Dlouho byl smrž polovolný řazen do samostatného rodu Mitrophora, molekulární data však ukazují, že tento druh a druhy jemu příbuzné jsou vnitřní strukturou v rámci smržů (rod Morchella) z okruhu smrže vysokého (Morchella elata).

Literatura

	Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha
	Holec J., Bielich A., Beran M. (2012): Přehled hub střední Evropy. Academia, Praha
	Holec J., Beran M. a kol. (2006): Červený seznam hub (makromycetů) České republiky, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Praha
	Hagara L., Antonín V., Baier J. (2005): Houby. Aventinum, Praha
	Gerrit J. Keizer (2005): Encyklopedie Houby. Rebo Productions CZ, Dobřejovice, 2. vydání
	Ladislav Hagara (1993): Atlas hub. Neografia, Martin