Monilinia fructigena Honey 1945
hlízenka ovocná
Systematika
Fungi Ascomycota Leotiomycetes Helotiales Sclerotiniaceae Monilinia |
Synonyma
Acrosporium fructigenum (Pers.) Pers. 1822
Monilia fructigena (Pers.) Pers. 1801
Oidium fructigenum (Pers.) Fr. 1832
Sclerotinia fructigena (Pers.) J. Schröt. 1893
Stromatinia fructigena (Pers.) Boud. 1907
Torula fructigena Pers. 1795
Popis
Hlízenka ovocná (Monilinia fructigena) je velmi hojným zástupcem ovocnářských škůdců, škodících zejména na úrodě jablek a hrušek. Setkáváme se však téměř výhradně s nepohlavním stádiem (anamorfa), protože pohlavní stádium (teleomorfa) vytvářející žlutohnědá až šedohnědá apothecia o průměru 3–10 mm na tenké stopce dlouhé 5–15 mm je velmi vzácné. Teleomorfa se vytváří na starších munifikovaných plodech.
Nepohlavní stádium – kloubnatička ovocná (Monilia fructigena (Pers.) Pers.) způsobuje rychlou hnilobu plodů. Pokožka i dužnina zralého ovoce vodnatí, měkne, hnědne a nakonec až černá. Jak se houba šíří, vytvářejí se na povrchu ovoce víceméně soustředné kruhy tvořené šedo hnědo bělavými chomáčky fruktifikujících orgánů houby o průměru 2–5 mm. Obsahují houbová vlákna, na jejichž koncích se tvoří nepohlavní výtrusy (konidie).
Konidie jsou vřetenovitého tvaru (citron), velikostí patrně dosti proměnlivé (naše měření 19–25 x 9–14 µm). Šíří se vzduchem nebo za pomoci hmyzu, který poškozováním pokožky usnadňuje vstup houbové infekce do nitra plodu. Šíření houby vyžaduje vysokou vlhkost a vhodnou teplotu, optimálně 20–25 °C.
Houba přezimuje v napadených plodech. Úspěšně se šíří zejména z plodů zůstávajících na stromech.
Možná záměna
Existuje více druhů rodu hlízenka (Monilinia), které vytvářejí obdobné nepohlavní stádium na plodech ovocných stromů, na plodech jabloní a hrušní je však hlízenka ovocná zdaleka nejhojnější.
Hlízenka chabá (Monilinia laxa) napadá především peckoviny a to i ve stádiu květu.
Invazní hlízenka (Monilinia fructicola) je zatím ve střední Evropě vzácná, ale byla již zaznamenána i v České republice. Ovocné stromy napadá i ve stádiu květu a má široké spektrum hostitelů. Kromě jabloní a hrušní škodí i na peckovinách, kdoulích, jahodách nebo hlohu.
Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal
Literatura
Holec J., Bielich A., Beran M. (2012): Přehled hub střední Evropy. Academia, Praha |
Nálezy
0066-2018-0066 (29.07.2018, Středočeský kraj)