Mitrula paludosa Fr. 1816
čapulka bahenní
Systematika
Fungi Ascomycota Leotiomycetes Helotiales Hemiphacidiaceae Mitrula |
Synonyma
Clavaria epiphylla Dicks. 1793
Clavaria phalloides Bull. 1789
Leotia dicksonii Pers. 1801
Leotia epiphylla (Dicks.) Hook. 1821
Leotia uliginosa Grev.
Mitrula phalloides (Bull.) Chevall. 1826
Mitrula phalloides var. phalloides (Bull.) Chevall. 1826
Popis
Plodnice jsou vysoké 30–80 mm, někdy však i výrazně vyšší. Jsou zřetelně rozděleny na třeň a vrcholovou plodnou část (hymenofor).
Hymenofor tvoří nepravidelný, kulovitý, kyjovitý, vřetenovitý nebo válcovitý útvar, 5–30 mm vysoký a až 8 mm široký, na povrchu hladký nebo rýhovaný, někdy zploštělý. Hymenofor je v mládí (zářivě) žlutý, zlatožlutý nebo oranžově žlutý, později vybledá.
Třeň je válcovitý, 20–50 x 1–3 mm, průsvitně bělavý, na bázi někdy nahnědlý.
Dužnina vodnatá, voskovitá, průsvitná, bez výrazné vůně a chuti.
Výtrusný prach je bílý.
Výtrusy jsou úzce eliptické až válcovité, 10–15 x 2,5–4 µm, hladké, bezbarvé (průsvitné), patrně někdy s přehrádkou.
Ve vřecku je 8 výtrusů. Vřecka jsou na vrcholu amyloidní.
Výskyt
Roste od dubna do září, obvykle ve skupinách, na tlejících zbytcích rostlin, například na větvičkách, šiškách nebo zbytcích mechů (rašeliník) ponořených ve vodě, spíše při bahnitých okrajích tůněk než v proudící vodě. Upřednostňuje čistou vodu, hojnější je proto ve vyšších polohách.
Možná záměna
Míhavka vodní (Vibrissea truncorum) má tmavší třeň a víceméně kulovitý oranžový hymenofor.
Lopatička kyjovitá (Spathularia flavida) má zploštělý hymenofor a roste vzácně pod jehličnany (smrk, modřín).
Drobná čapulka jedlová (Heyderia abietis) vytváří drobnější plodnice bez zářivě žlutého hymenoforu. Roste v opadu pod jehličnany.
Kuchyňské využití
Je drobná, nejedlá, kulinářsky bezvýznamná.
Autorství textů: Karel Tejkal, Martin Bartůšek
Autorství obrázků: Oldřich Jindřich, Karel Tejkal, Radim Dvořák, Markéta Vlčková, Tomáš Chaluš
Literatura
Fellner R. (2016): Atlas krkonošských mechorostů, lišejníků a hub 2, Správa Krkonošského národního parku | |
Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha | |
Holec J., Bielich A., Beran M. (2012): Přehled hub střední Evropy. Academia, Praha | |
Papoušek T. (2010): Velký fotoatlas hub z jižních Čech, 2. opravené vydání | |
Jindřich O. (2009): Vodomilné vřeckovýtrusé houby. | |
Hagara L., Antonín V., Baier J. (2005): Houby. Aventinum, Praha | |
Gerrit J. Keizer (2005): Encyklopedie Houby. Rebo Productions CZ, Dobřejovice, 2. vydání |
Nálezy
0071-2024-0062 (19.05.2024, Středočeský kraj)
0071-2023-0051 (19.05.2023, Středočeský kraj)
0087-2022-0122 (21.07.2022, Jihočeský kraj)
0087-2022-0085 (29.05.2022, Středočeský kraj)
0071-2022-0082 (15.05.2022, Středočeský kraj)
0013-2020-0016 (17.05.2020, Středočeský kraj)
0071-2020-0017 (02.05.2020, Středočeský kraj)
0066-2019-0029 (28.06.2019, Plzeňský kraj)
0071-2019-0037 (15.06.2019, Středočeský kraj)
0071-2019-0021 (24.05.2019, Středočeský kraj)