Morchella semilibera DC. 1805
smrž polovolný
Systematika
|
Fungi Ascomycota Pezizomycetes Pezizales Morchellaceae Morchella |
Synonyma
Mitrophora hybrida (Sowerby ex Grev.) Boud. 1897
Mitrophora semilibera (DC.) Lév. 1846
Morchella gigas (Batsch : Fr.) Pers. 1801
Morchella patula var. semilibera (DC.) S. Imai 1954
Morchella rimosipes DC. 1805
Popis
Plodnici tvoří přeměněné apothecium a je zřetelně rozdělena na klobouk a třeň.
Klobouk je 10–50 mm vysoký, až 35 mm široký, kuželovitý nebo zvoncovitý, někdy žlutohnědý, častěji olivově hnědý až hnědý, s ostrými, při zasychání až hnědočernými svislými žebry propojenými nižšími šikmými spojkami, v jamkách mezi žebry je klobouk světlejší. Ke třeni klobouk přirůstá přibližně v polovině výšky a jeho okraj proto zůstává volný. Plodná výtrusorodá vrstva (rouško) se nachází na povrchu klobouku, hrany žeber však bývají sterilní. Spodní vrstva klobouku je světlejší.
Třeň je nepravidelně válcovitý, 40–150 x 15–30 mm, na bázi někdy rozšířený, dutý, bělavý nebo (později) nažloutlý, hustě vločkatý, v mládí často jen přízemní, v dospělosti jeho délka může být i několikanásobkem výšky klobouku.
Dužnina je křehká, tenká, bělavá, bez výrazné chuti a vůně.
Výtrusný prach je bílý.
Výtrusy jsou eliptické, 20–30 x 12–18 µm, hladké. Nacházíme osm výtrusů ve vřecku.
 |
Výskyt
Roste v dubnu a v květnu, spíše nehojně, jednotlivě nebo ve skupinách ve světlých lesích, křovinách, parcích a zahradách pod listnatými stromy (jasan, topol, vrba, ovocné stromy). Hojnější je v lužních lesích. V příznivých letech roste místy hromadně.
Možná záměna
Tvarově velmi proměnlivý druh, ale jako jediný smrž rostoucí v České republice nemá klobouk v celé délce přirostlý ke třeni a tudíž s jeho určením (na rozdíl od ostatních druhů smržů) nejsou problémy.
Kačenka česká (Verpa bohemica) má stejně jako vzácnější kačenka náprstková (Verpa conica) klobouk přirostlý jen u vrcholu třeně.
Kuchyňské využití
V literatuře bývá uváděn jako jedlá a chutná houba, dle našich zkušeností se však chuťově zdaleka neblíží ostatním smržům nebo kačenkám, je bez chuti. Smrže polovolného je lépe chránit než konzumovat.
 |
 |
 |
 |
 |
Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal, Tomáš Chaluš
Poznámky k systematice
Dlouho byl smrž polovolný řazen do samostatného rodu Mitrophora, molekulární data však ukazují, že tento druh a druhy jemu příbuzné jsou vnitřní strukturou v rámci smržů (rod Morchella) z okruhu smrže vysokého (Morchella elata).
Literatura
 |
Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha |
|
Holec J., Bielich A., Beran M. (2012): Přehled hub střední Evropy. Academia, Praha |
|
Holec J., Beran M. a kol. (2006): Červený seznam hub (makromycetů) České republiky, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Praha |
|
Hagara L., Antonín V., Baier J. (2005): Houby. Aventinum, Praha |
|
Gerrit J. Keizer (2005): Encyklopedie Houby. Rebo Productions CZ, Dobřejovice, 2. vydání |
|
Ladislav Hagara (1993): Atlas hub. Neografia, Martin |
Nálezy
0066-2014-0013 (19.04.2014, Středočeský kraj)
0066-2014-0014 (19.04.2014, Středočeský kraj)
0066-2013-0012 (05.05.2013, Středočeský kraj)
