Marasmius bulliardii

Marasmius bulliardii Quél. 1878

špička Bulliardova

Systematika

Synonyma

Marasmius bulliardi orthographic variant

Popis

Klobouk je 2–8 mm široký, sklenutý, hluboce paprsčitě rýhovaný, ve středu prohloubený, někdy s drobným hrbolkem, již od mládí světle hnědý, uprostřed někdy tmavší.

Lupeny jsou řídké, bez lupének, bělavé nebo krémové, připojené k válcovitému límečku (kolárku) obepínajícímu vrchol třeně.

Třeň je válcovitý, 15–50 x (až) 0,6 mm, hladký, lesklý a pružný (žíňovitý), v mládí průsvitně bělavý, od báze postupně červenohnědý až téměř černý. Druhově charakteristické je občasné, ovšem ne vždy přítomné větvení spodní části třeně, z nějž jakoby vyrůstají další drobné plodnice.

Dužnina je velmi tenká, bez chuti a bez vůně.

Výtrusný prach je bílý nebo bělavý.

Výtrusy jsou eliptické nebo kapkovité, 7,5–9,5 x 3,5–4,5 µm, průsvitné, hladké, neamyloidní.

Na pokožce klobouku najdeme kyjovité až téměř kulovité buňky s hojnými výrůstky.

Výskyt

Roste od června do listopadu, hojně, obvykle ve velkých skupinách na spadaném listí, zejména buků, dubů nebo habrů. Plodnice se objevují při vysoké vlhkosti substrátu.

Možná záměna

Špička kolovitá (Marasmius rotula) vytváří větší plodnice a klobouk mladých plodnic je bílý.

Špička Wettsteinova (Marasmius wettsteinii) roste v opadu jehličnanů.

Ostatní podobné druhy, např. špička listová (Marasmius epiphyllus) nebo špička dubomilná (Gymnopus quercophilus), nemají lupeny připojené ke kolárku.

Kuchyňské využití

Je nejedlá.

Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal

Literatura

	Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha
	Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha
	Hagara L., Antonín V., Baier J. (2005): Houby. Aventinum, Praha
	Gerrit J. Keizer (2005): Encyklopedie Houby. Rebo Productions CZ, Dobřejovice, 2. vydání

Nálezy

  0066-2020-0192 (17.10.2020, Ústecký kraj)