Macrolepiota procera (Scop.) Singer 1948
bedla vysoká
Systematika
|
Fungi Basidiomycota Agaricomycetes Agaricales Agaricaceae Macrolepiota |
Synonyma
Lepiota procera (Scop.) Gray 1821
Leucocoprinus procerus (Scop.) Pat. 1900
Popis
Klobouk má v průměru 100–300 mm, v mládí je protáhle vejčitý, později se kuželovitě rozevírá, dospělá plodnice je až plochá s hrbolem na temeni. Povrch mladých plodnic je hladký, jemně vláknitý, hnědé barvy. Růstem se pokožka trhá a zůstávají z ní hnědé střechovitě uspořádané šupiny na bělavé vatovité dužnině, hrbol zůstává hnědý.
Lupeny mají bělavou barvu, později jsou nahnědlé. Jsou vysoké, tenké, husté, u třeně volné, na okraji klobouku zaoblené, v mládí jsou zakryté blanitým, plstnatým závojem.
Třeň je válcovitý, 200–400 x 15–30 mm, dole výrazně hlízovitě rozšířený. Vnitřek třeně je v mládí vatovitý, později dutý. Pokožka na povrchu třeně je zpočátku hnědá, růstem se trhá na pásy a šupiny a pod nimi prosvítá bělavá dužnina. Hlízovitá báze je porostlá bílým myceliem. Po závoji zůstává na třeni v jeho horní třetině široký posuvný bělavý prsten s dvojitě roztřepeným okrajem a hnědou obroučkou.
Dužnina dužnina je bělavá, v klobouku měkká, vatovitá, ve třeni tuhá a vláknitá, na řezu nemění barvu. Je málo napadána larvami hmyzu. Voní jemně houbově, chutná oříškově.
Výtrusný prach výtrusný prach je bílý.
Výtrusy jsou elipsoidní, hladké, bezbarvé, velikosti 15–20 x 10–13 µm, dextrinoidní (Melzerovým činidlem se zbarvují červenohnědě).
 |
Výskyt
Vyrůstá od července do listopadu většinou ve skupinách v prosvětlených listnatých a jehličnatých lesích, především na jejich okrajích a na mýtinách, ale i pastvinách a loukách.
Možná záměna
Z velkých bedel je možné ji zaměnit například za často se vyskytující bedlu červenající (Chlorophyllum rachodes), která je o něco menší, na řezu postupně červená, třeň nemá tygrovaný, je jedlá. Bedla zahradní (Chlorophyllum brunneum), která neroste v lese a má hlízovitě ztlustlý celý třeň, je některými autory označována za jedovatou.
Vyskytly se i záměny za jedovatou muchomůrku tygrovanou (Amanita pantherina) a muchomůrku zelenou (Amanita phalloides), ty ale na rozdíl od bedel vyrůstají z pochvy.
Kuchyňské využití
Je jedlá, mladé klobouky jsou výtečné.
 |
 |
 |
 |
Autorství textů: Věra Svobodová
Autorství obrázků: Karel Tejkal, Tomáš Chaluš
Literatura
 |
Fellner R. (2016): Atlas krkonošských mechorostů, lišejníků a hub 2, Správa Krkonošského národního parku |
|
Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha |
|
Holec J., Bielich A., Beran M. (2012): Přehled hub střední Evropy. Academia, Praha |
|
Papoušek T. (2010): Velký fotoatlas hub z jižních Čech, 2. opravené vydání |
|
Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha |
|
Hagara L., Antonín V., Baier J. (2005): Houby. Aventinum, Praha |
|
Gerrit J. Keizer (2005): Encyklopedie Houby. Rebo Productions CZ, Dobřejovice, 2. vydání |
|
Gerault A. (2005): Agaricales, version 2.1 |
|
Ladislav Hagara (1993): Atlas hub. Neografia, Martin |
|
M. Candusso, G. Lanzoni (1990): Lepiota s.l., Fungi Europaei 4, Italia |
Nálezy
0071-2020-0366 (22.10.2020, Středočeský kraj)
0066-2020-0181 (13.10.2020, Středočeský kraj)
0013-2020-0099 (10.09.2020, Středočeský kraj)
0071-2019-0261 (25.08.2019, Středočeský kraj)
