Macrocystidia cucumis

Úvodní stránka

Myko atlas - Macrocystidia cucumis

Macrocystidia cucumis (Pers.) Joss. 1934

cystidovka rybovonná

Systematika

Fungi
Basidiomycota
Agaricomycetes
Agaricales
Marasmiaceae
Macrocystidia

Synonyma

Derminus cucumis (Pers.) J. Schröt. 1889
Galera cucumis (Pers.) Quél. 1880
Hylophila cucumis (Pers.) Quél. 1886
Macrocystis cucumis (Pers.) R. Heim 1931
Naucoria cucumis (Pers.) P. Kumm. 1871
Nolanea nigripes Sacc. 1887
Nolanea picea (Kalchbr.) Gillet 1876
Nolanea pisciodora (Ces.) Gillet 1876

Popis

Klobouk je široký 20–60 mm, zprvu kuželovitý až zvoncovitý, později téměř plochý, někdy se středovým hrbolem, hygrofánní, za vlhka kaštanově hnědý, ve středu téměř černohnědý, při okraji světle rezavě okrový s bělavou linkou, krátce rýhovaný, za sucha okrově hnědý až žlutohnědý.

Lupeny jsou středně husté, v mládí bělavé nebo nažloutlé, později rezavé, u třeně vykrojené, volné nebo úzce připojené.

Třeň je válcovitý, 25–80 x 2–5 mm, jemně sametově plstnatý, kaštanově hnědý, v horní části světlejší, na bázi až černohnědý, dutý.

Dužnina je tenká, v klobouku špinavě bělavá, pod pokožkou hnědá, ve třeni až černohnědá, velmi výrazně páchne rybinou.

Výtrusný prach je rezavě okrový.

Výtrusy jsou eliptické nebo kapkovité, 8–11 x 4–5 µm, dosti úzké (Qav přibližně 2,4), hladké, neamyloidní.

Na ostří i ploše lupenů, ale i na pokožce klobouku a třeně se vyskytují nápadné kopinaté cystidy, typicky 70–100 x 15–25 µm.

Výskyt

Roste od července do listopadu, nepříliš hojně jednotlivě nebo ve skupinách na vlhčích místech v lesích i parcích, podél cest, s oblibou mezi kopřivami, ostružiníkem. Saprotrof, rozkládá dřevní i bylinné zbytky.

Možná záměna

Kvůli výraznému a druhově typickému pachu je prakticky nezaměnitelná.

Holec a kol. (2012) uvádí dvě variety druhu.

Cystidovka rybovonná drobná (Macrocystidia cucumis var. latifolia) se vyznačuje menšími plodnicemi, vysokými lupeny a naoranžovělým výtrusným prachem.

Cystidovka rybovonná bělovýtrusá (Macrocystidia cucumis var. leucospora) má nízké lupeny a výtrusný prach bělavý.

Kuchyňské využití

Nejedlá houba.

Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal

Poznámky k systematice

Česky také kržatka okurková nebo kržatka rybovonná, případně dle Fellner (2016) také kržatička okurková.

Literatura

	Fellner R. (2016): Atlas krkonošských mechorostů, lišejníků a hub 2, Správa Krkonošského národního parku
	Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha
	Holec J., Bielich A., Beran M. (2012): Přehled hub střední Evropy. Academia, Praha
	Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha
	Hagara L., Antonín V., Baier J. (2005): Houby. Aventinum, Praha
	Gerrit J. Keizer (2005): Encyklopedie Houby. Rebo Productions CZ, Dobřejovice, 2. vydání