Lycoperdon nigrescens Wahlenb. 1794
pýchavka horská
Systematika
Fungi Basidiomycota Agaricomycetes Agaricales Agaricaceae Lycoperdon |
Synonyma
Lycoperdon foetidum Bonord. 1851
Popis
Plodnice 20 až 50 mm vysoké, 20 až 35 mm široké, polokulovité až hruškovité, sterilní báze nemusí být vyvinuta. Mají hnědou, ve stáří až černohnědou barvu. Vnější okrovka je pokryta hnědými až černohnědými ostny delšími než 1 mm, které se typickým způsobem spojují špičkami a vytvářejí jehlanovité nebo hvězdovité skupiny. Mezi ostny jsou drobná zrníčka. Ve stáří ostny opadávají, zanechávají světlé skvrny, povrch pak má tmavě síťovaný vzor. Vnitřní okrovka je papírovitá, okrová až žlutohnědá, teřich bělavý, brzy olivový, v dospělosti středně hnědý. Sterilní báze (subgleba) je komůrkatá.
Výtrusný prach olivově hnědý.
Výtrusy jsou kulovité, slabě bradavčité, 4–4,5 μm velké.
Vyrůstá dosti hojně od června do listopadu v jehličnatých lesích na kyselých půdách, pod listnáči zřídka. Objevuje se jednotlivě nebo v malých skupinkách.
Možná záměna
Je možné ji snadno zaměnit s pýchavkou huňatou (Lycoperdon umbrinum), která bývá podobně zbarvená, ale její ostny jsou kratší (méně než 1 mm), nespojují se špičkami, nemá zrníčka mezi ostny a povrch okrovky nemá ve stáří síťovaný vzor.
Kuchyňské využití
Mladé plodnice jsou jedlé.
Autorství textů: Věra Svobodová
Autorství obrázků: Tomáš Chaluš
Literatura
Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha | |
Papoušek T. (2010): Velký fotoatlas hub z jižních Čech, 2. opravené vydání | |
Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha | |
Gerrit J. Keizer (2005): Encyklopedie Houby. Rebo Productions CZ, Dobřejovice, 2. vydání |