Leucopaxillus gentianeus (Quél.) Kotl. 1966
běločechratka hořká
Systematika
|
Fungi Basidiomycota Agaricomycetes Agaricales Tricholomataceae Leucopaxillus |
Stručný popis
Klobouk je 30–120 mm široký, nejprve sklenutý s podehnutým okrajem, později ploše sklenutý až plochý, s okrajem někdy zvlněným, míně vroubkovaným. Pokožka klobouku je krémová, hnědá až červenohnědá, matná, v mládí jemně sametová.
Lupeny jsou husté, bílé nebo krémové, u třeně široce připojené, někdy mírně vykrojené nebo krátce sbíhavé.
Třeň je válcovitý nebo mírně kyjovitý, 40–80 x 10–20 mm, bílý, vláknitý, při poranění hnědnoucí, při zakončení s bílým bazálním myceliem.
Dužnina je pevná, bílá. Vůně je moučná, zatuchlá. Chuť je výrazně hořká.
Výtrusný prach je bílý.
Výtrusy jsou téměř kulovité nebo široce elipsoidní, 4–6 x 3,5–5 µm, bradavčité, amyloidní.
Bazidie jsou 4výtrusé. Cheilocystidy jsou tvarově rozmanité, válcovité nebo vřetenovité, nepravidelně zvlněné, někdy rozvětvené, 20–40 x 2–4 µm. Pleurocystidy chybí.
Výskyt
Roste od července do listopadu, roztroušeně, jen místy hojně, v jehličnatých i listnatých lescích, nejčastěji pod smrky, na vápnité půdě.
Možná záměna
Charakteristickým znakem je výrazně hořká dužnina.
Kuchyňské využití
Je nejedlá.
 |
Autorství obrázků: Tomáš Chaluš
Literatura
 |
Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha |
|
Holec J., Bielich A., Beran M. (2012): Přehled hub střední Evropy. Academia, Praha |
|
Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha |
|
Holec J., Beran M. a kol. (2006): Červený seznam hub (makromycetů) České republiky, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Praha |
Nálezy
0071-2020-0364 (20.10.2020, Středočeský kraj)
