Lepista nuda

Úvodní stránka

Myko atlas - Lepista nuda

Lepista nuda (Bull.) Cooke 1871

čirůvka fialová

Systematika

Fungi
Basidiomycota
Agaricomycetes
Agaricales
Tricholomataceae
Lepista

Synonyma

Rhodopaxillus nudus (Bull.) Maire 1913
Tricholoma nudum (Bull.) P. Kumm. 1871

Popis

Klobouk je široký 50–150 mm, v mládí sklenutý, později téměř plochý, obvykle s tupým středovým hrbolkem, mírně hygofánní, fialový nebo modrofialový, stářím vybledající do světle fialově šedé až šedohnědé. Okraj klobouku je podvinutý, dlouho podehnutý, v dospělosti zvlněný. Pokožka klobouku je hladká, za vlhka lepkavá.

Lupeny jsou nízké, poměrně husté, u třeně vykrojené a zoubkem připojené, v mládí sytě fialové, později vybledající, šedofialové až hnědé.

Třeň je válcovitý, na bázi obvykle kyjovitě až hlízovitě rozšířený, 50–100 x 10–30 mm, modrofialový, bělavě podélně vláknitý, vybledající, v dospělosti někdy téměř bílý.

Dužnina je v mládí živě fialová či modrofialová, později bledne. Má příjemnou, silnou a specifickou vůni. Chuť je mírná.

Výtrusný prach je bílý.

Výtrusy jsou eliptické, 6,5–8 x 4–5 µm, jemně bradavčité.

Výskyt

Roste velmi hojně od září až do nástupu mrazů v lesích všech typů, v parcích, sadech, zahradách, někdy i na loukách. Často ji nacházíme ve skupinách nebo v kruzích. Výjimečně se může objevit i na jaře.

Možná záměna

Čirůvka špinavá (Lepista sordida) vytváří menší plodnice zbarvené růžovofialově a rychle vybledající. Roste spíše na loukách a někdy v malých trsech.

Čirůvka dvoubarvá (Lepista personata) roste na loukách, má klobouk špinavě šedobílý, fialově zbarvený je jen třeň.

Čirůvka bledá (Lepista glaucocana) má klobouk a třeň spíše bělavý, jen s lehkým fialovým odstínem, ale pro shodu ostatních znaků ji někteří autoři považují za varietu čirůvky fialové. Dle Holec a kol. (2012) roste vzácně v lesích, zejména v bučinách na vápnitých půdách.

Podobně zbarvené jsou i některé druhy pavučinců, například pavučinec bělofialový (Cortinarius alboviolaceus) nebo pavučinec kozlí (Cortinarius traganus), ty ale mají brzy rezavě hnědé lupeny a na okraji klobouku a na třeni nahnědlé zbytky pavučinky.

Kuchyňské využití

Čirůvka fialová je za syrova mírně jedovatá, obsahuje látky rozkládající červené krvinky, tyto látky se ale varem rychle zničí. Při správné tepelné úpravě je to jedna z nejchutnějších hub, zvlášť cenná pozdním růstem. Někdy ji lze sbírat i o Vánocích.

Čirůvka fialová patří mezi léčivé houby. Prospívá diabetikům - snižuje hladinu cukru v krvi.

Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal

Poznámky k systematice

Česky také rudočechratka fialová.

Literatura

	Fellner R. (2016): Atlas krkonošských mechorostů, lišejníků a hub 2, Správa Krkonošského národního parku
	Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha
	Holec J., Bielich A., Beran M. (2012): Přehled hub střední Evropy. Academia, Praha
	Papoušek T. (2010): Velký fotoatlas hub z jižních Čech, 2. opravené vydání
	Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha
	Hagara L., Antonín V., Baier J. (2005): Houby. Aventinum, Praha
	Gerrit J. Keizer (2005): Encyklopedie Houby. Rebo Productions CZ, Dobřejovice, 2. vydání
	Ladislav Hagara (1993): Atlas hub. Neografia, Martin