Lepiota pseudolilacea

Úvodní stránka

Myko atlas - Lepiota pseudolilacea

Lepiota pseudolilacea Huijsman 1947

bedla klamavá

Systematika

Fungi
Basidiomycota
Agaricomycetes
Agaricales
Agaricaceae
Lepiota

Synonyma

Lepiota pseudohelveola Kühner ex Hora 1960
Lepiotula pseudolilacea (Huijsman) Wasser 1976

Popis

Klobouk je široký 15–50 mm, nejprve polokulovitý nebo zvoncovitý, později sklenutý až plochý, na bělavém podkladu pokrytý hnědými až červenohnědými soustřednými šupinkami. Střed klobouku zůstává v dospělosti souvisle tmavě (kaštanově) hnědý.

Lupeny jsou bělavé nebo krémové, někdy narůžovělé, u třeně vykrojené a volné.

Třeň je válcovitý, 30–60 x 3–8 mm, na bázi někdy rozšířený, bělavý, narůžovělý nebo světle okrový, pod prstenem vločkatý. Prsten je zpravidla dobře patrný, vlnatý, na spodní straně s šupinkami v barvě šupin klobouku.

Dužnina je bělavá. Vůně je ovocná, aromatická, někdy nepříjemná, podle Kibby (2020) připomíná vůni pryže. Chuť je nevýznačná.

Výtrusný prach je bílý.

Výtrusy jsou elipsoidní až válcovité, 6–10 x 4–5 µm, dextrinoidní.

Cheilocystidy jsou kyjovité, válcovité nebo oble vřetenovité, někdy s náznakem hlavičky.

Výskyt

Roste od srpna do listopadu, roztroušeně, obvykle ve skupinách, v opadu listnatých stromů v lesích, parcích i křovinách.

Možná záměna

Důležitým znakem je dobře vyvinutý prsten, na spodní straně s tmavšími šupinkami.

Bedla chřapáčová (Lepiota helveola) a bedla namasovělá (Lepiota subincarnata) mají na klobouku obvykle růžové odstíny a třeň bez význačného prstenu.

Podobně vyvinutý a zbarvený prsten má bedla liláková (Lepiota lilacea), liší se drobnými výtrusy (4–6,5 x 2,5–4 µm).

Kuchyňské využití

Je jedovatá a nebezpečná, obsahuje amatoxiny.

Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal

Poznámky k systematice

Candusso a Lanzoni (1990) rozlišuje Lepiota pseudolilacea Huijsman a Lepiota pseudohelveola Kühner ex Hora jako dva samostatné druhy.

Literatura

	Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha
	Holec J., Bielich A., Beran M. (2012): Přehled hub střední Evropy. Academia, Praha
	Papoušek T. (2010): Velký fotoatlas hub z jižních Čech, 2. opravené vydání
	Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha
	Gerault A. (2005): Agaricales, version 2.1
	M. Candusso, G. Lanzoni (1990): Lepiota s.l., Fungi Europaei 4, Italia