Lentinellus castoreus (Fr.) Kühner & Maire 1934
houžovec bobří
Systematika
Fungi Basidiomycota Agaricomycetes Russulales Auriscalpiaceae Lentinellus |
Popis
Klobouk je široký 40–120 mm, ledvinovitý, vějířovitý nebo nepravidelně polokruhovitý, v mládí s podvinutým okrajem, sklenutý, později plochý, někdy laločnatý. Pokožka klobouku je obvykle plstnatá, zejména kolem místa přirůstajícího (bez třeně) k substrátu, žlutohnědá až červenohnědá.
Lupeny jsou husté, vysoké 5–10 mm, s výrazně zubatým ostřím, bělavé nebo krémové, hnědnoucí nebo rezavějící. Sbíhají se k místu připojení klobouku k substrátu.
Třeň obvykle chybí.
Dužnina je pružná (houževnatá), tenká, bledá. Vůně je nevýrazná, chuť obvykle silně palčivá.
Výtrusný prach je bělavý.
Výtrusy jsou široce eliptické, 3,5–5 x 2,5–3,5 µm, slabě amyloidní, jemně bradavčité.
Výskyt
Roste dosti vzácně, od června do října, většinou ve skupinách či trsech na tlejícím dřevě jehličnanů, především smrků, někdy i na listnáčích (bříza, topol). Hojnější je ve středních a vyšších polohách.
Možná záměna
Velmi podobný houžovec medvědí (Lentinellus ursinus) vytváří menší plodnice, roste většinou na listnáčích v teplejších oblastech s nižší nadmořskou výškou, má výrazně amyloidní výtrusy a pokožka klobouku může být uprostřed nebo v místě přirůstání klobouku k substrátu až huňatá. Někteří autoři považují houžovec medvědí a houžovec bobří za jediný druh a uvádějí houžovec bobří jako varietu Lentinellus ursinus var. castoreus.
Houžovec vlčí (Lentinellus vulpinus) roste obvykle v bohatších trsech a často vytváří krátký třeň. V době vydání Červeného seznamu (Holec a kol. (2006)) byly z ČR známy jen dva doložené nálezy.
Kuchyňské využití
Nejedlá houba.
Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal
Literatura
Cavet J. (2016): Sur quelques champignons présentés lors de la "journée des especies rares ou intéressantes" a La Tour-du-Pin, le 25 janvier 2014. | |
Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha | |
Holec J., Bielich A., Beran M. (2012): Přehled hub střední Evropy. Academia, Praha | |
Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha | |
Holec J., Beran M. a kol. (2006): Červený seznam hub (makromycetů) České republiky, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Praha | |
Hagara L., Antonín V., Baier J. (2005): Houby. Aventinum, Praha |
Nálezy
0087-2022-0162 (13.09.2022, Středočeský kraj)
0087-2022-0116 (10.07.2022, Středočeský kraj)
0071-2020-0303 (30.09.2020, Jihočeský kraj)
0066-2018-0165 (20.10.2018, Jihočeský kraj)