Leccinum scabrum

Úvodní stránka

Myko atlas - Leccinum scabrum

Leccinum scabrum (Bull.) Gray 1821

kozák březový

Systematika

Fungi
Basidiomycota
Agaricomycetes
Boletales
Boletaceae
Leccinum

Synonyma

Ceriomyces scaber (Bull.) Murrill 1909
Gyroporus scaber (Bull.) Quél. 1886
Krombholzia scabra (Bull.) P. Karst. 1881
Krombholziella avellanea (J. Blum) Alessio 1985
Krombholziella roseofracta (Watling) ?utara 1982
Krombholziella scabra (Bull.) Maire 1937
Krombholziella subcinnamomea (Pilát & Dermek) Alessio 1985
Leccinum avellaneum (J. Blum) Bon 1979
Leccinum molle (Bon) Bon 1989
Leccinum rigidipes P.D. Orton 1988
Leccinum roseofractum Watling 1968
Leccinum subcinnamomeum Pilát & Dermek 1974
Trachypus scaber (Bull.) Romagn. 1939

Popis

Klobouk je široký 50–120 (150) mm, nejprve polokulovitý, později sklenutý (poduškovitý), okrově hnědý, hnědý, někdy (var. melaneum) až černohnědý, v mládí jemně plstnatý, brzy lysý, za vlhka mírně lepkavý.

Rourky i póry jsou bílé, později až šedohnědé, u třeně vykrojené, při otlačení tmavnoucí.

Třeň je válcovitý nebo kyjovitý, 80–150 (200) x 15–30 mm, bělavě šedý, hustě pokrytý šedohnědými až černými šupinkami.

Dužnina je bílá nebo našedlá a na řezu nemění barvu.

Výtrusný prach je olivově hnědý.

Výtrusy jsou vřetenovité, úzké, 13–20 x 5–6 µm.

Výskyt

Roste od června do listopadu, velmi hojně, od nížin až po horské stupně, vždy ve spojení s břízou (Betula). Vyroste i mimo les v parcích a zahradách, často v trávě. V České republice z rodu Leccinum je asi nejhojnější.

Možná záměna

Roste často společně s dalšími druhy kozáků vázaných na břízu, praktičtí houbaři mezi nimi často nerozlišují.

Kozák šedohnědý (Leccinum brunneogriseolum) a kozák barvoměnný (Leccinum variicolor) se vyznačují modrozelenou oxidací dužniny na bázi třeně. První z nich je celkově světlejší, s bělavými šupinkami na třeni, druhý má tmavě šedohnědý klobouk se světlejšími skvrnami.

Záměna je možná i s hnědou varietou křemenáče březového (Leccinum versipelle), jehož dužnina však na řezu šedne.

Kozák habrový (Leccinum pseudoscabrum) roste pod habry, kozák topolový (Leccinum duriusculum) především pod osikami. Také dužnina těchto druhů na řezu šedne až černá.

Jsou popsány i variety kozáka březového. Kozák březový černohnědý (Leccinum scabrum var. melaneum) má na třeti téměř černé šupiny a velmi tmavou pokožku klobouku. Někde jej najdeme i pod starším jménem kozák kapucínek, případně i jako samostatný druh Leccinum melaneum.

Kozák březový červenající (Leccinum scabrum var. roseofractum) má růžovějící dužninu.

Kuchyňské využití

Kozák březový je výborná jedlá houba, sbírat bychom však měli jen mladší plodnice, starší mívají velmi měkký klobouk a naopak tuhý vláknitý třeň.

Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal, Tomáš Chaluš, Markéta Vlčková

Literatura

	Fellner R. (2016): Atlas krkonošských mechorostů, lišejníků a hub 2, Správa Krkonošského národního parku
	Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha
	Papoušek T. (2010): Velký fotoatlas hub z jižních Čech, 2. opravené vydání
	Šutara J., Mikšík M., Janda V. (2009): Hřibovité houby. Academia, Praha
	Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha
	Hagara L., Antonín V., Baier J. (2005): Houby. Aventinum, Praha
	Gerrit J. Keizer (2005): Encyklopedie Houby. Rebo Productions CZ, Dobřejovice, 2. vydání
	Ladislav Hagara (1993): Atlas hub. Neografia, Martin