Lactarius zonarioides Kühner & Romagn. 1953
ryzec Bresadolův
Systematika
|
Fungi Basidiomycota Agaricomycetes Russulales Russulaceae Lactarius |
Stručný popis
Klobouk 30–130 mm, zprvu vyklenutý s vmáčklým středem a podvinutým okrajem, později nálevkovitý. Pokožka hladká, lepkavá až slizká, u starších plodnic lesklá, většinou zřetelně pásovaná, žlutohnědá až lososově oranžová, vybledající. Lupeny připojené až sbíhavé, často u třeně větvené, krémové, narůžovělé. Třeň 20–100 x 15–25 mm, válcovitý nebo směrem k bázi zúžený, hladký, suchý, krémový, někdy okrově ďubkovaný, v dospělosti okrový, brzy dutý. Dužnina tuhá, bílá, chuť po chvíli silně palčivá, vůně ovocná. Mléko spíše hojné, bílé, při zasychání olivově šednoucí, velmi palčivé. Výtrusný prach žlutohnědý, narůžovělý. Roste v jehličnatých lesích vyšších poloh pod smrky a jedlemi. Srpen až září.
Možná záměna
Ryzec pásovaný (Lactarius zonarius) roste pod listnáči.
 |
Autorství obrázků: Tomáš Chaluš
Literatura
 |
Socha R., Hák J., Kovač J., Vít A. (2015): Ryzce v lese, v kuchyni a s léčivými účinky, Eminent, Praha |
|
Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha |
|
Papoušek T. (2010): Velký fotoatlas hub z jižních Čech, 2. opravené vydání |
|
Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha |
|
Holec J., Beran M. a kol. (2006): Červený seznam hub (makromycetů) České republiky, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Praha |
|
Heilmann-Clausen J., Verbeken A., Vesterholt J. (2000): The genus Lactarius, The Danish Mycological Society, Second printing |
