Lactarius vietus

Úvodní stránka

Myko atlas - Lactarius vietus

Lactarius vietus (Fr.) Fr. 1838

ryzec scvrklý

Systematika

Fungi
Basidiomycota
Agaricomycetes
Russulales
Russulaceae
Lactarius

Synonyma

Agaricus vietus Fr. 1821
Lactifluus vietus (Fr.) Kuntze 1891

Popis

Klobouk je široký 20–70 mm, nejprve sklenutý s podehnutým okrajem, brzy prohloubený, nakonec až nálevkovitý, někdy s malým středovým hrbolkem. Pokožka klobouku je v mládí ojíněná, hnědošedá s růžovými nebo fialovými odstíny, uprostřed často tmavší, nejvýše nevýrazně kruhatá.

Lupeny jsou úzké, středně husté, s hojnými lupénky, bělavé až krémové, často větvené, u třeně široce připojené až mírně sbíhavé.

Třeň je válcovitý, 30–80 x 5–15 mm, u báze někdy kyjovitě rozšířený, krémový až šedookrový, jemně vrásčitý, v dospělosti dutý.

Dužnina je křehká, bělavá, nevýrazné vůně. Při poranění roní bílé mléko, které na vzduchu šedne až šedozelená. Dužnina i mléko jsou silně palčivé.

Výtrusný prach je světle je krémový.

Výtrusy jsou široce elipsoidní, 7–9 x 6–7 µm, se středně vysokou ornamentikou, přičemž spojky mezi bradavkami vytvářejí neúplnou síť.

Výskyt

Roste od srpna do října, dosti hojně, zpravidla ve skupinách na vlhčích stanovištích na kyselých půdách, vždy pod břízami, se kterými tvoří mykorhizu.

Možná záměna

Ryzec zprohýbaný (Lactarius flexuosus) roste pod břízou a borovicí. Vytváří o něco větší plodnice, často s výrazněji kruhatým kloboukem a kratšími výtrusy.

Pod břízami na vlhkých stanovištích může růst také Ryzec severský (Lactarius trivialis), s robustnějšími plodnicemi.

Ryzec libovonný (Lactarius mammosus) roste pod jehličnany na vápnitých půdách a voní kokosem.

Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal

Literatura

	Fellner R. (2016): Atlas krkonošských mechorostů, lišejníků a hub 2, Správa Krkonošského národního parku
	Socha R., Hák J., Kovač J., Vít A. (2015): Ryzce v lese, v kuchyni a s léčivými účinky, Eminent, Praha
	Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha
	Holec J., Bielich A., Beran M. (2012): Přehled hub střední Evropy. Academia, Praha
	Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha
	Hagara L., Antonín V., Baier J. (2005): Houby. Aventinum, Praha
	Heilmann-Clausen J., Verbeken A., Vesterholt J. (2000): The genus Lactarius, The Danish Mycological Society, Second printing
	Basso M. T. (1999): Lactarius, Fungi Europaei 7, Italia
	Ladislav Hagara (1993): Atlas hub. Neografia, Martin
	Hagara L. (1992): Huby - dvojníky. Obzor, Bratislava