Lactarius vellereus (Fr.) Fr. 1838
ryzec plstnatý
Systematika
|
Fungi Basidiomycota Agaricomycetes Russulales Russulaceae Lactarius |
Synonyma
Agaricus vellereus Fr. 1821
Lactarius albivellus Romagn. 1980
Lactarius velutinus Bertill.
Lactifluus vellereus (Fr.) Kuntze 1891
Popis
Klobouk je široký 50–200 (300) mm, v mládí sklenutý s podvinutým okrajem, brzy uprostřed prohloubený, v dospělosti nálevkovitý. Povrch klobouku je jemně sametový až plstnatý, matný, olysávající, bělavý, později krémový, případně se světle žlutookrovými skvrnami, nekruhatý, za sucha někdy políčkovitě rozpukaný.
Lupeny jsou husté, vysoké jen 3–5 mm, vidlené, ke třeni široce připojené až krátce sbíhavé, bělavé až krémové, při poranění a stářím okrovějící.
Třeň je robustní, válcovitý, 25–70 x 20–50 mm, často směrem k bázi zúžený, suchý, jemně sametový, někdy jamkatý, bělavý, při poranění a stářím okrovějící.
Dužnina je pevná, bílá, na řezu pomalu žlutookrová. Vůně je nakyslá, chuť palčivá. Mléko je bílé, na lupenech žloutnoucí, mimo dužninu nanejvýš slabě (pryskyřičně) palčivé.
Makrochemické reakce: KOH – na dužnině negativní.
Výtrusný prach je bílý.
Výtrusy jsou elipsoidní, 7–12 x 6–10 µm, s nízkou ornamentikou vytvářející neúplnou síťku.
Výskyt
Roste od července do října v lesích všech typů, hojně.
Možná záměna
Zaměnitelný je především s jinými bílými ryzci vytvářejícími velké plodnice.
Ryzec peprný (Lactarius piperatus) má nápadně hustší lupeny (lze snadno nakoukat) a hladkou pokožkou klobouku.
Ryzec Bertillonův (Lactarius bertillonii) má silně palčivé mléko, jeho dužnina se v reakci s KOH zbarvuje oranžově.
Ryzec zelenající (Lactarius glaucescens) má na otlačených místech zelenavé skvrny, zasychající mléko se barví do šedozelena.
Ryzec osikový (Lactarius controversus) má obvykle nápadně růžové lupeny a roste pod topoly a vrbami.
Podobná je i holubinka bílá (Russula delica), případně holubinka akvamarínová (Russula chloroides). Nejsou palčivé a postrádají mléko.
Kuchyňské využití
Je nejedlý.
 |
 |
 |
Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal, Tomáš Chaluš
Literatura
 |
Fellner R. (2016): Atlas krkonošských mechorostů, lišejníků a hub 2, Správa Krkonošského národního parku |
|
Socha R., Hák J., Kovač J., Vít A. (2015): Ryzce v lese, v kuchyni a s léčivými účinky, Eminent, Praha |
|
Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha |
|
Holec J., Bielich A., Beran M. (2012): Přehled hub střední Evropy. Academia, Praha |
|
Papoušek T. (2010): Velký fotoatlas hub z jižních Čech, 2. opravené vydání |
|
Borovička J. (2008): Čtyři bílé ryzce. |
|
Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha |
|
Hagara L., Antonín V., Baier J. (2005): Houby. Aventinum, Praha |
|
Gerrit J. Keizer (2005): Encyklopedie Houby. Rebo Productions CZ, Dobřejovice, 2. vydání |
|
Laessoe T., Conte A. (2004): Houby. Fortuna Print, Praha, druhé vydání |
|
Heilmann-Clausen J., Verbeken A., Vesterholt J. (2000): The genus Lactarius, The Danish Mycological Society, Second printing |
|
Ladislav Hagara (1993): Atlas hub. Neografia, Martin |
|
Hagara L. (1992): Huby - dvojníky. Obzor, Bratislava |
Znaky v klíčích
Nálezy
0066-2022-0213 (13.10.2022, Středočeský kraj)
0071-2020-0323 (01.10.2020, Jihočeský kraj)
