Lactarius uvidus (Fr.) Fr. 1838
ryzec vodnatý
Systematika
|
Fungi Basidiomycota Agaricomycetes Russulales Russulaceae Lactarius |
Synonyma
Agaricus uvidus Fr. 1818
Popis
Klobouk je široký 30–120 mm, sklenutý až rozprostřený s mírně podehnutým okrajem, později až nálevkovitý. Pokožka je hladká, lepkavá až slizká, šedorůžová, šedovínová až šedohnědá, nepásovaná nebo jen nevýrazně pásovaná s drobnými tmavšími tečkami.
Lupeny jsou husté, 2–4 mm vysoké, nejprve bělavé, později krémové se světle fialovými skvrnami, u třeně široce připojené až krátce sbíhavé, někdy větvené.
Třeň je válcovitý, 20–100 x 10–25 mm, ve střední části někdy rozšířený, hladký, obvykle mírně slizký, bělavý, krémový až šedožlutý, v dospělosti dutý.
Dužnina je bělavá až špinavě nažloutlá, na řezu se zbarvuje světle fialově. Chuť je zprvu mírná, později nahořklá. Vůně je slabě ovocná. Mléko je bílé nebo velmi světle krémové, v kontaktu s lupeny nebo s dužninou se zbarvuje fialově, při ochutnávání je zprvu mírné, po čase nahořklé.
Výtrusný prach je světle krémový.
Výtrusy jsou široce oválné, 8,5–11,5 x 6,5–8,5 ?m, s ornamentikou vytvářející neúplnou síťku.
 |
Výskyt
Roste od srpna do října, roztroušeně, zejména pod břízami a vrbami, ale i pod smrky. Upřednostňuje vlhká stanoviště.
Možná záměna
Ryzec citlivý (Lactarius luridus) má obvykle suchý, tmavší, spíše skvrnitý než pásovaný klobouk.
Ryzec lemovaný (Lactarius aspideus) vytváří menší světlejší plodnice. Roste pod vrbami.
Ryzec fialovějící (Lactarius violascens) má suchý, červenohnědý klobouk a roste na vápnitých půdách pod duby a habry.
Hojný ryzec scvrklý (Lactarius vietus) roste pod břízami. Na vzduchu šednoucí nebo šedozelenající mléko je stejně jako dužnina ostře palčivé.
Kuchyňské využití
Je nejedlý.
 |
 |
 |
Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal
Literatura
 |
Socha R., Hák J., Kovač J., Vít A. (2015): Ryzce v lese, v kuchyni a s léčivými účinky, Eminent, Praha |
|
Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha |
|
Holec J., Bielich A., Beran M. (2012): Přehled hub střední Evropy. Academia, Praha |
|
Holec J., Beran M. a kol. (2006): Červený seznam hub (makromycetů) České republiky, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Praha |
|
Hagara L., Antonín V., Baier J. (2005): Houby. Aventinum, Praha |
|
Heilmann-Clausen J., Verbeken A., Vesterholt J. (2000): The genus Lactarius, The Danish Mycological Society, Second printing |
Znaky v klíčích
Nálezy
0066-2019-0216 (02.11.2019, Ústecký kraj)
