Lactarius rufus

Lactarius rufus (Scop.) Fr. 1838

ryzec ryšavý

Systematika

Synonyma

Lactarius mollis D.A. Reid 1969
Lactarius rufus var. exumbonatus Boud. 1905
Lactifluus rufus (Scop.) Kuntze 1891

Popis

Klobouk je široký 30–80 (100) mm, v mládí kuželovitě sklenutý, později plochý až vmáčklý, ve středu obvykle s charakteristickým nepomíjejícím hrbolem, červenohnědý, matný, nepásovaný. Pokožka je suchá. Okraj klobouku je v mládí podehnutý, v dospělosti ostrý.

Lupeny jsou středně husté, 4–5 mm vysoké, s četnými lupénky, ke třeni široce připojené až mírně sbíhavé, krémové nebo narůžovělé, později světle okrové až načervenalé s rezavými skvrnami.

Třeň je válcovitý, 40–100 x 5–20 mm, v mládí ojíněný, později hladký, hnědočervený (v barvě klobouku nebo mírně světlejší), suchý, houbovitě vycpaný až dutý, na bázi často bělavý.

Dužnina je křehká, bělavá, pod pokožkou klobouku a třeně postupně načervenalá, voní pryskyřičně. Hojné trvale bílé mléko je stejně jako dužnina silně palčivé.

Výtrusný prach je světle smetanový, jeho barva přibližně odpovídá hodnotě 2a podle stupnice Romagnesi (pro holubinky).

Výtrusy jsou široce eliptické, 6,5–9 x 5,5–7 µm, se středně vysokými hřebínky vytvářejícími téměř úplnou síťku.

Výskyt

Roste velmi hojně, od června do listopadu, často ve větších skupinách na kyselých půdách v jehličnatých lesích (smrk, borovice, méně často jedle), vzácně také pod listnáči (bříza, buk).

Možná záměna

Ryzec kafrový (Lactarius camphoratus) je drobnější, nepalčivý, má vodnaté mléko a kořeněnou vůni.

Ryzec dubový (Lactarius quietus) není palčivý, nemá středový hrbolek a roste pod listnáči.

Jedlý a chutný ryzec syrovinka (Lactarius volemus) vytváří obvykle větší plodnice zbarvené spíše oranžově a na nemá na klobouku středový hrbolek. Má výraznou slanečkovou vůni.

Kuchyňské využití

Obdobně jako jiné palčivé ryzce je v některých zemích sbírán a upravován. V České republice je většinou označován jako nejedlý.

Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal

Literatura

	Fellner R. (2016): Atlas krkonošských mechorostů, lišejníků a hub 2, Správa Krkonošského národního parku
	Socha R., Hák J., Kovač J., Vít A. (2015): Ryzce v lese, v kuchyni a s léčivými účinky, Eminent, Praha
	Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha
	Holec J., Bielich A., Beran M. (2012): Přehled hub střední Evropy. Academia, Praha
	Papoušek T. (2010): Velký fotoatlas hub z jižních Čech, 2. opravené vydání
	Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha
	Gerrit J. Keizer (2005): Encyklopedie Houby. Rebo Productions CZ, Dobřejovice, 2. vydání
	Laessoe T., Conte A. (2004): Houby. Fortuna Print, Praha, druhé vydání
	Heilmann-Clausen J., Verbeken A., Vesterholt J. (2000): The genus Lactarius, The Danish Mycological Society, Second printing
	Ladislav Hagara (1993): Atlas hub. Neografia, Martin
	Hagara L. (1992): Huby - dvojníky. Obzor, Bratislava

Znaky v klíčích

Klíč k určování ryzců

Nálezy

  0066-2017-0084 (18.08.2017, Ústecký kraj)