Lactarius rufus (Scop.) Fr. 1838
ryzec ryšavý
Systematika
|
Fungi Basidiomycota Agaricomycetes Russulales Russulaceae Lactarius |
Synonyma
Lactarius mollis D.A. Reid 1969
Lactarius rufus var. exumbonatus Boud. 1905
Lactifluus rufus (Scop.) Kuntze 1891
Popis
Klobouk je široký 30–80 (100) mm, v mládí kuželovitě sklenutý, později plochý až vmáčklý, ve středu obvykle s charakteristickým nepomíjejícím hrbolem, červenohnědý, matný, nepásovaný. Pokožka je suchá. Okraj klobouku je v mládí podehnutý, v dospělosti ostrý.
Lupeny jsou středně husté, 4–5 mm vysoké, s četnými lupénky, ke třeni široce připojené až mírně sbíhavé, krémové nebo narůžovělé, později světle okrové až načervenalé s rezavými skvrnami.
Třeň je válcovitý, 40–100 x 5–20 mm, v mládí ojíněný, později hladký, hnědočervený (v barvě klobouku nebo mírně světlejší), suchý, houbovitě vycpaný až dutý, na bázi často bělavý.
Dužnina je křehká, bělavá, pod pokožkou klobouku a třeně postupně načervenalá, voní pryskyřičně. Hojné trvale bílé mléko je stejně jako dužnina silně palčivé.
Výtrusný prach je světle smetanový, jeho barva přibližně odpovídá hodnotě 2a podle stupnice Romagnesi (pro holubinky).
Výtrusy jsou široce eliptické, 6,5–9 x 5,5–7 µm, se středně vysokými hřebínky vytvářejícími téměř úplnou síťku.
 |
Výskyt
Roste velmi hojně, od června do listopadu, často ve větších skupinách na kyselých půdách v jehličnatých lesích (smrk, borovice, méně často jedle), vzácně také pod listnáči (bříza, buk).
Možná záměna
Ryzec kafrový (Lactarius camphoratus) je drobnější, nepalčivý, má vodnaté mléko a kořeněnou vůni.
Ryzec dubový (Lactarius quietus) není palčivý, nemá středový hrbolek a roste pod listnáči.
Jedlý a chutný ryzec syrovinka (Lactarius volemus) vytváří obvykle větší plodnice zbarvené spíše oranžově a na nemá na klobouku středový hrbolek. Má výraznou slanečkovou vůni.
Kuchyňské využití
Obdobně jako jiné palčivé ryzce je v některých zemích sbírán a upravován. V České republice je většinou označován jako nejedlý.
 |
 |
 |
 |
 |
Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal
Literatura
 |
Fellner R. (2016): Atlas krkonošských mechorostů, lišejníků a hub 2, Správa Krkonošského národního parku |
|
Socha R., Hák J., Kovač J., Vít A. (2015): Ryzce v lese, v kuchyni a s léčivými účinky, Eminent, Praha |
|
Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha |
|
Holec J., Bielich A., Beran M. (2012): Přehled hub střední Evropy. Academia, Praha |
|
Papoušek T. (2010): Velký fotoatlas hub z jižních Čech, 2. opravené vydání |
|
Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha |
|
Gerrit J. Keizer (2005): Encyklopedie Houby. Rebo Productions CZ, Dobřejovice, 2. vydání |
|
Laessoe T., Conte A. (2004): Houby. Fortuna Print, Praha, druhé vydání |
|
Heilmann-Clausen J., Verbeken A., Vesterholt J. (2000): The genus Lactarius, The Danish Mycological Society, Second printing |
|
Ladislav Hagara (1993): Atlas hub. Neografia, Martin |
|
Hagara L. (1992): Huby - dvojníky. Obzor, Bratislava |
Znaky v klíčích
Nálezy
0071-2024-0187 (14.10.2024, Středočeský kraj)
0066-2017-0084 (18.08.2017, Ústecký kraj)
