Lactarius quietus (Fr.) Fr. 1838
ryzec dubový
Systematika
|
Fungi Basidiomycota Agaricomycetes Russulales Russulaceae Lactarius |
Synonyma
Agaricus quietus Fr. 1821
Lactifluus quietus (Fr.) Kuntze 1891
Popis
Klobouk je široký 40–100 mm, v mládí vyklenutý, v dospělosti plochý až vmáčklý, bez středového hrbolu, červenohnědý až kožově hnědý, matný, někdy nevýrazně kruhatý nebo s tmavšími skvrnami. Okraj klobouku je v mládí podvinutý, u starších plodnic často zvlněný nebo laločnatý, někdy nevýrazně rýhovaný. Pokožka klobouku je za sucha spíše matná, ojíněná, za vlhka slizká až lepkavá.
Lupeny jsou husté, vysoké 3–7 mm, mírně sbíhavé na třeň, okrové až skořicové, ve stáří na ostří rezavě hnědě skvrnité a bělavě poprášené výtrusným prachem.
Třeň je válcovitý, 30–100 x 5–20 mm, v mládí pevný a plný, později houbovitě vycpaný, zbarvený obdobně jako klobouk, stářím rezavějící.
Dužnina je bělavá, načervenalá až nahnědlá, tuhá, v mládí téměř bez vůně, v dospělosti voní nepříjemně (ploštičně). Roní bělavé nebo bělavě vodnaté mléko, které na vzduchu pomalu žloutne. Chuť mléka i dužniny je mírně nahořklá, avšak nepalčivá.
Výtrusný prach je smetanový, jeho barva odpovídá hodnotě 2b podle stupnice Romagnesi (pro holubinky).
Výtrusy jsou široce eliptické, 6,5–9 x 6–7,5 µm velké, se středně vysokou ornamentikou s četnými spojkami.
 |
Výskyt
Roste velmi hojně, od června do října, většinou ve skupinách. Preferuje světlé listnaté a smíšené lesy. Mykorhizu vytváří s duby.
Možná záměna
Dosti podobný je vzácný ryzec rudohrdlý (Lactarius rubrocintus) rostoucí pod buky a vyznačující se vínově zbarvenou zónou v horní části třeně a bělavým, barevně stálým mlékem.
Ryzec ryšavý (Lactarius rufus) rostoucí pod jehličnany má palčivé mléko i dužninu a mívá na klobouku středový hrbolek. Středovým hrbolkem se vyznačuje také zářivěji zbarvený ryzec oranžový (Lactarius aurantiacus).
Jedovatý ryzec hnědý (Lactarius helvus) má vodnaté mléko a výrazně voní po maggi. Roste nejčastěji ve vlhkých jehličnatých lesích, často v rašeliníku.
Dužnina ryzce kafrového (Lactarius camphoratus) voní po cikorce.
Ryzec syrovinka (Lactarius volemus) je statnější, barevně více oranžový a voní příjemně aromaticky. Doporučená jedlá houba.
Kuchyňské využití
Jedlá houba nižší kvality. Nahořklá chuť se tepelnou úpravou ztrácí.
 |
 |
 |
 |
 |
 |
Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal
Literatura
 |
Socha R., Hák J., Kovač J., Vít A. (2015): Ryzce v lese, v kuchyni a s léčivými účinky, Eminent, Praha |
|
Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha |
|
Holec J., Bielich A., Beran M. (2012): Přehled hub střední Evropy. Academia, Praha |
|
Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha |
|
Hagara L., Antonín V., Baier J. (2005): Houby. Aventinum, Praha |
|
Gerrit J. Keizer (2005): Encyklopedie Houby. Rebo Productions CZ, Dobřejovice, 2. vydání |
|
Laessoe T., Conte A. (2004): Houby. Fortuna Print, Praha, druhé vydání |
|
Heilmann-Clausen J., Verbeken A., Vesterholt J. (2000): The genus Lactarius, The Danish Mycological Society, Second printing |
|
Ladislav Hagara (1993): Atlas hub. Neografia, Martin |
|
Hagara L. (1992): Huby - dvojníky. Obzor, Bratislava |
Znaky v klíčích
Nálezy
0071-2021-0189 (30.08.2021, Středočeský kraj)
0066-2015-0046 (12.09.2015, Zlínský kraj)
