Lactarius luridus (Pers.) Gray 1821
ryzec citlivý
Systematika
|
Fungi Basidiomycota Agaricomycetes Russulales Russulaceae Lactarius |
Synonyma
Agaricus lactifluus luridus Pers. 1801
Agaricus luridus Pers. 1801
Lactarius acris var. luridus (Pers.) Bataille 1908
Lactarius uvidus var. luridus (Pers.) Kavina 1929
Lactifluus luridus (Pers.) Kuntze 1891
Stručný popis
Klobouk 20–75 mm, vykleunutý až plochý s mírně vmáčklým středem a zahnutým, často nepravidelným okrajem. Pokožka hladká s mírně ochmýřeným okrajem, mírně lepkavá nebo mastná, šedohnědá až vínově šedá, skvrnitá nebo nevýrazně pásovaná, na okraji světlejší. Lupeny úzce připojené až sbíhavé, u třeně žilkovaně propojené, krémové, postupně tmavě fialové. Třeň 20–70 x 10–20 mm, válcovitý nebo mírně kyjovitý, hladký, suchý, bělavý až světle krémový, nafialovělý, někdy s vodnatými skvrnami, brzo dutý Dužnina bílá, na řezu se po několika minutách zbarvuje šedofialově nebo purpurově, vůně příjemná, mírně nasládlá, chuť nepříjemná, nejprve zatuchlá, později hořká. Mléko spíše hojné, světle krémové, při zasychání šedě purpurové, mimo kontakt s dužninou neměnné, na papíře postupně špinavě šedé, později s fialovým odstínem, chuť mírná, později hořká. Výtrusný prach světle krémový. Roste nehojně ve vlhkých listnatých lesích.
Možná záměna
Ryzec vodnatý (Lactarius uvidus) má světlejší mírně pásovaný klobouk bez ale vodnatých skvrn.
Ryzec fialovějící (Lactarius violascens) má výraznější fialové skvrny při poranění.
Literatura
 |
Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha |
|
Holec J., Beran M. a kol. (2006): Červený seznam hub (makromycetů) České republiky, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Praha |
|
Heilmann-Clausen J., Verbeken A., Vesterholt J. (2000): The genus Lactarius, The Danish Mycological Society, Second printing |
