Lactarius fulvissimus Romagn. 1954
ryzec oranžově hnědý
Systematika
|
Fungi Basidiomycota Agaricomycetes Russulales Russulaceae Lactarius |
Popis
Klobouk je široký 40–80 mm, nejprve sklenutý s dlouho podehnutým okrajem, později plochý až vmáčklý, s ostrým zvlněným okrajem. Pokožka klobouku je hladká, suchá nebo jakoby mastná, v dospělosti někdy zplstnatělá, nejvýš nevýrazně pásovaná, v mládí tmavě cihlově červená, rychle od okraje vybledající do žlutooranžova.
Lupeny jsou spíše úzké a husté, krémové až narůžověle žlutohnědé, ve stáří se žlutohnědými skvrnami, ke třeni připojené nebo mírně sbíhavé.
Třeň je válcovitý až mírně kyjovitý, 30–80 x 5–15 mm, hladký, žlutooranžový, od báze hnědnoucí, v dospělosti dutý.
Dužnina je bělavá až světle žlutohnědá, pod pokožkou klobouku a třeně oranžová. Chuť je mírná, po čase nahořklá. Vůně je podobná ryzci dubovému (Lactarius quietus). Mléko je hojné, bílé nebo vodnatě bílé, při zasychání mírně žloutnoucí.
Výtrusný prach je nažloutlý až krémový.
Výtrusy jsou široce oválné až téměř kulovité, 6–9 x 5–8 µm, ostnité, jednotlivé ostny jsou propojeny neúplnou síťkou.
Výskyt
Roste od června do října, roztroušeně, v listnatých a smíšených lesích nižších poloh na humózních půdách, především pod duby, ale i po buky, lipami, topoly, habry nebo lískou, někdy i pod jehličnany.
Možná záměna
Podobně zbarvených ryzců je celá řada. Charakteristickými znaky ryzce oranžově hnědého jsou růst pod listnáči a zejména od okraje blednoucí pokožka klobouku.
Ryzec hedvábný (Lactarius subsericatus) má tmavší lupeny, žloutnoucí mléko a spíše izolovaně bradavčité výtrusy. Roste vzácně, nejčastěji v jedlobučinách na vápnitých půdách. Podle Knudsen, Vesterholt a kol. (2018) je hojnější v severní Evropě.
Ryzec oranžový (Lactarius aurantiacus) má stejnoměrněji oranžový klobouk bez rychlého žloutnutí od okraje. Roste spíše v jehličnatých lesích.
Ryzec nasládlý (Lactarius subdulcis) roste pod buky, jen výjimečně pod jinými listnáči. Jeho mléko je zprvu nasládlé, po delší době stejně jako dužnina palčivé.
Kuchyňské využití
Je nejedlý.
 |
 |
 |
 |
Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal
Poznámky k systematice
Ve starší české literatuře uváděn také jako ryzec žlutohnědý.
Literatura
 |
Socha R., Hák J., Kovač J., Vít A. (2015): Ryzce v lese, v kuchyni a s léčivými účinky, Eminent, Praha |
|
Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha |
|
Holec J., Bielich A., Beran M. (2012): Přehled hub střední Evropy. Academia, Praha |
|
Papoušek T. (2010): Velký fotoatlas hub z jižních Čech, 2. opravené vydání |
|
Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha |
|
Heilmann-Clausen J., Verbeken A., Vesterholt J. (2000): The genus Lactarius, The Danish Mycological Society, Second printing |
Znaky v klíčích
Nálezy
0071-2020-0277 (29.09.2020, Jihočeský kraj)
0071-2019-0533 (07.10.2019, Středočeský kraj)
