Lactarius badiosanguineus

Úvodní stránka

Myko atlas - Lactarius badiosanguineus

Lactarius badiosanguineus Kühner & Romagn. 1954

ryzec červenohnědý

Systematika

Fungi
Basidiomycota
Agaricomycetes
Russulales
Russulaceae
Lactarius

Popis

Klobouk je široký 30–80 mm, nejprve slenutý, později prohloubený, někdy s malým trvalým hrbolem a dlouho podehnutým, v dospělosti zvlněným okrajem. Pokožka je hladká, mastná až suchá, lesklá, zprvu tmavě cihlově nebo načervenale hnědá až vínově hnědá, zbarvena víceméně stejnoměrně, bez výrazněji tmavšího středu nebo světlejších okrajů.

Lupeny jsou středně husté, s hojnými lupénky, okrové, narůžovělé nebo okrově oranžové, později až skořicové, u třeně široce připojené až mírně sbíhavé.

Třeň je válcovitý, 30–90 x 5–15 mm, směrem k bázi někdy mírně rozšířený, suchý a hladký, žlutooranžový až vínově šedý, v dospělosti dutý.

Dužnina je krémová až okrová, ve třeni tmavší. Vůně je slabě ovocná nebo jako ryzec dubový (Lactarius quietus). Chuť je mírná, po chvíli někdy trochu hořká. Mléko je bílé, víceméně neměnné, chuť mírná a nahořklá nebo palčivá.

Výtrusný prach je krémový.

Výtrusy jsou široce elipsoidní, 7–9 x 5,5–7 µm, žebernaté, s ornamentikou vytvářející neúplnou síťku.

Výskyt

Roste od června do října, vzácně ve vyšších polohách ve vlhkých jehličnatých lesích pod smrkem a jedlí, někdy i v porostech rašeliníku.

Možná záměna

Ryzec ryšavý (Lactarius rufus) rostoucí hojně ve smrčinách má matnou pokožku klobouku a ihned silně palčivou chuť.

Ryzec rašeliníkový (Lactarius sphagneti) vytváří drobnější plodnice s tmavším středem, světlejším okrajem klobouku a více prosíťovanými výtrusy.

Ryzec játrový (Lactarius hepaticus) je vázaný na borovice (upřednostňuje sušší lokality) a má žloutnoucí mléko.

Kuchyňské využití

Je nejedlý.

Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal, Oldřich Jindřich

Poznámky k systematice

Podle Hagara (2014) je jeho české jméno ryzec hnědočervený.

Literatura

	Socha R., Hák J., Kovač J., Vít A. (2015): Ryzce v lese, v kuchyni a s léčivými účinky, Eminent, Praha
	Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha
	Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha
	Holec J., Beran M. a kol. (2006): Červený seznam hub (makromycetů) České republiky, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Praha
	Heilmann-Clausen J., Verbeken A., Vesterholt J. (2000): The genus Lactarius, The Danish Mycological Society, Second printing