Lactarius albocarneus Britzelm. 1895
ryzec bledoslizký
Systematika
|
Fungi Basidiomycota Agaricomycetes Russulales Russulaceae Lactarius |
Synonyma
Lactifluus albocarneus (Britzelm.) Kuntze 1898
Stručný popis
Klobouk 25–60 mm, vyklenutý, později plochý až vmáčklý, někdy se středovým hrbolkem, okraj zůstává dlouho mírně podvinutý. Pokožka hladká, slizká, lesklá, světe krémová, někdy s šedofialovými odstíny, nepásovaná, někdy jen mírně tmavší ve středu klobouku. Lupeny široce připojené až sbíhavé, někdy trochu propojené, někdy větvené, krémové. Třeň 30–70 x 10–15 mm, válcovitý nebo nepravidelně stlačený, vrásčitý, v mládí velmi slizký, bělavý až světle krémový. Dužnina bělavá až nahnědlá, spíše křehká, chuť brzy palčivá, vůně slabě nakysle ovocná. Mléko nehojné, bílé, při zasychání nažloutlé, chuť rychle palčivá. Výtrusný prach bělavý. Roste vzácně pod smrky a pod jedlemi, zejména na vápnitých půdách ve vyšších polohách. Červenec až říjen.
Možná záměna
Ryzec severský (Lactarius trivialis) je větší, má tmavší méně slizký klobouk a roste spíše na kyselých půdách.
Literatura
 |
Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha |
|
Moran P. (2012): Další lokalita ryzce bledoslizkého - Lactarius albocarneus v Posázaví. |
|
Borovička J. (2011): Ryzec bledoslizký - Lactarius albocarneus, vzácný symbiont jedlí v posázaví. |
|
Papoušek T. (2010): Velký fotoatlas hub z jižních Čech, 2. opravené vydání |
|
Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha |
|
Holec J., Beran M. a kol. (2006): Červený seznam hub (makromycetů) České republiky, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Praha |
|
Heilmann-Clausen J., Verbeken A., Vesterholt J. (2000): The genus Lactarius, The Danish Mycological Society, Second printing |
|
Basso M. T. (1999): Lactarius, Fungi Europaei 7, Italia |
Znaky v klíčích
Nálezy
0071-2020-0298 (30.09.2020, Jihočeský kraj)
