Lactarius acris (Bolton) Gray 1821
ryzec ostrý
Systematika
Fungi Basidiomycota Agaricomycetes Russulales Russulaceae Lactarius |
Synonyma
Agaricus acris Bolton 1788
Lactifluus acris (Bolton) Kuntze 1891
Lactifluus acris (Bolton) Roussel 1806
Popis
Klobouk 30–100 mm v průměru, nejprve vyklenutý až plochý, později středově vmáčklý až nálevkovitý. Pokožka klobouku lepkavá, barvy světle okrové, hnědo okrové, krémově okrové, ve stáří často skvrnatý.
Lupeny připojené až sbíhavé, málo větvené, krémové až žlutohnědé.
Třeň 20–70 x 10–25 mm, válcovitý až mírně kyjovitý, u báze někdy zašpičatělý, bělavý až světle krémový, v dospělosti dutý.
Dužnina bělavá, při poranění a na řezu se rychle zbarvuje do růžova až hnědo oranžova, vůně nepříjemná, chemická, chuť silně palčivá. Mléko je bílé a na vzduchu se rychle zbarvuje růžovočerveně (i bez styku s dužninou).
Výtrusy kulovité až široce elipsovité s hřebenitou ornamentikou, 7–9 x 6,5–8 µm.
Roste nehojně od léta do podzimu na vápnitých půdách pod buky (Fagus) a habry (Carpinus).
Možná záměna
Ryzec světlý (Lactarius azonites), mléko bílé bez styku s dužninou neměnné, pouze srážlivé.
Ryzec křídlatovýtrusý (Lactarius pterosporus), mléko bílé, při zasychání neměnné, hořce palčivé.
Ryzec řídkolupenný (Lactarius ruginosus) má nápadně řídké lupeny.
Autorství textů: Karel Tejkal, Martin Bartůšek
Autorství obrázků: Tomáš Chaluš
Literatura
Fellner R. (2016): Atlas krkonošských mechorostů, lišejníků a hub 2, Správa Krkonošského národního parku | |
Socha R., Hák J., Kovač J., Vít A. (2015): Ryzce v lese, v kuchyni a s léčivými účinky, Eminent, Praha | |
Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha | |
Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha | |
Holec J., Beran M. a kol. (2006): Červený seznam hub (makromycetů) České republiky, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Praha | |
Heilmann-Clausen J., Verbeken A., Vesterholt J. (2000): The genus Lactarius, The Danish Mycological Society, Second printing |