Laccaria amethystina Cooke 1884
lakovka ametystová
Systematika
|
Fungi Basidiomycota Agaricomycetes Agaricales Hydnangiaceae Laccaria |
Popis
Klobouk je široký 20–60 mm, nejprve sklenutý, později až plochý a zvlněný, často na středu prohloubený. Pokožka klobouku je zpočátku hladká, později sametově matná až jemně šupinkatá. Barva se mění podle stáří a počasí. Celá plodnice má ametystově fialovou barvu, starší jsou fialově hnědé, za sucha až bělavé.
Lupeny jsou tlusté, řídké, ke třeni široce připojené, někdy krátce sbíhavé, fialové. U starších plodnic mohou být lupeny zkadeřené a bíle zbarvené výtrusným prachem.
Třeň je válcovitý, 40–80 x 3–8 mm, tuhý, fialový, bělavě vláknitý, ve spodní části s nafialovělým bazálním myceliem, v dospělosti dutý.
Dužnina je tenká, světle fialová, později nahnědlá. Vůně a chuť jsou nevýrazné.
Výtrusný prach je bělavý.
Výtrusy jsou téměř kulovité, 8–11 x 7,5–10 ?m, bezbarvé, ostnité.
Výskyt
Vyrůstá od června do listopadu nejčastěji v listnatých lesích na listovém opadu a v mechu, ale i v jehličnatých lesích, parcích a zahradách s lesními stromy. Objevuje se obvykle ve skupinách. Je hojná.
Možná záměna
Typicky fialově zbarvené plodnice jsou nezaměnitelné.
Trochu podobná může být vláknice zemní fialová (Inocybe geophylla var. lilacina) s menšími plodnicemi, nepříjemným pachem dužniny a hnědým výtrusným prachem.
Fialově zbarvené plodnice má také čirůvka fialová (Lepista nuda) nebo pavučinec fialový (Cortinarius violaceus).
Podobná tvarem je lakovka obecná (Laccaria laccata), která má ale oranžově hnědou až růžově okrovou barvu.
Kuchyňské využití
Je jedlá. K jídlu se sbírají jen kloboučky.
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
Autorství textů: Věra Svobodová, Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal, Tomáš Chaluš
Literatura
 |
Fellner R. (2016): Atlas krkonošských mechorostů, lišejníků a hub 2, Správa Krkonošského národního parku |
|
Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha |
|
Holec J., Bielich A., Beran M. (2012): Přehled hub střední Evropy. Academia, Praha |
|
Papoušek T. (2010): Velký fotoatlas hub z jižních Čech, 2. opravené vydání |
|
Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha |
|
Hagara L., Antonín V., Baier J. (2005): Houby. Aventinum, Praha |
|
Gerrit J. Keizer (2005): Encyklopedie Houby. Rebo Productions CZ, Dobřejovice, 2. vydání |
|
Ladislav Hagara (1993): Atlas hub. Neografia, Martin |
Nálezy
0071-2024-0077 (05.06.2024, Středočeský kraj)
0071-2022-0161 (02.09.2022, Plzeňský kraj)
