Inocybe bongardii var. pisciodora (Donadini & Riousset) Kuyper 1986
vláknice Bongardova rybovonná
Systematika
|
Fungi Basidiomycota Agaricomycetes Agaricales Inocybaceae Inocybe |
Synonyma
Inocybe pisciodora Donadini & Riousset 1975
Inosperma pisciodorum (Donadini & Riousset) Matheny & Esteve-Rav. 2019
Popis
Klobouk je široký 20–60 mm, nejpve zvoncovitý s podehnutým okrajem spojeným se třeněm bílou pavučinkou, později nízce kuželovitý nebo sklenutý, žlutohnědý, okrově hnědý, někdy s růžovými odstíny, vláknitý nebo přitiskle šupinkatý.
Lupeny jsou spíše řídké, prostřídané lupénky, v mládí bělavé, později šedohnědé až rezavě hnědé s bělavým brvitým ostřím, u třeně vykrojené a krátce připojené.
Třeň je válcovitý, 30–80 x 5–10 mm, v mládí bělavý, vločkatý, v dospělosti krémový až světle hnědý, vláknitý, na poraněných místech červenající.
Dužnina je bělavá, na řezu mírně červenající, zejména ve spodní části třeně. Pach je v dospělosti zřetelně rybí, mladší plodnice však mohou být bez pachu nebo vykazovat pach zemitě pelargoniový.
Výtrusný prach je hnědý.
Výtrusy jsou nepravidelně oválné (fazolovité), 11–16 x 6–8 ?m, tenkostěnné, hladké.
Cheilocystidy jsou válcovité až vakovité, někdy s náznakem hlavičky, 25–60 x 9–18 µm. Pleurocystidy chybí. Bazidie jsou 4výtrusé.
 |
Výskyt
Roste od jara do podzimu, roztroušeně, v listnatých i jehličnatých lesích. Upřednostňuje vápnité půdy.
Možná záměna
Vláknice Bongardova (Inocybe bongardii) se liší absencí rybí vůně. Někdy jsou oba taxony synonymizovány, v poslední době jsou však považovány spíše za samostatné druhy a řazeny do nově vytvořeného rodu Inosperma. Plodnice bez výraznější vůně lze bezpečně určit pouze pomocí DNA.
Velmi podobná je vláknice jelení (Inocybe cervicolor). Má častěji zřetelně šupinkatý klobouk a zemitou vůni.
Vláknice přívěskatá (Inocybe appendiculata) může také páchnout rybinou, má však hymeniální cystidy zdobené na vrcholu vyloučenými krystalky.
Kuchyňské využití
Je pravděpodobně jedovatá.
 |
 |
 |
 |
Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal, Oldřich Jindřich
Literatura
 |
Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha |
Nálezy
0066-2022-0057 (18.06.2022, Moravskoslezský kraj)
0072-2020-0002 (06.06.2020, Středočeský kraj)
