Hypomyces chrysospermus Tul. & C. Tul. 1860
nedohub zlatovýtrusý
Systematika
|
Fungi Ascomycota Sordariomycetes Hypocreales Hypocreaceae Hypomyces |
Synonyma
Apiocrea chrysosperma (Tul. & C. Tul.) Syd. & P. Syd. 1921
Hypolyssus chrysospermus (Tul. & C. Tul.) Kuntze 1898
Mucor chrysospermus (Bull.) Bull. 1791
Mycobanche chrysosperma (Bull.) Pers. 1793
Reticularia chrysosperma Bull. 1790
Sepedonium chrysospermum (Bull.) Fr. 1832
Sepedonium mycophilum (Pers.) Nees 1809
Sporotrichum mycophilum (Pers.) Spreng. 1827
Trichoderma mycophilum (Pers.) Schwein. 1822
Uredo mycophila Pers. 1795
Uredo mycophila var. mycophila Pers. 1795
Popis
Vytváří nejprve na rourkách nebo na pokožce klobouku bílé, jakoby plísňové skvrny (mnoho houbařů považuje nedohub za plíseň), které se rychle šíří po celé plodnici. Později povrch žloutne (zlátne) a stává se práškovitým a v poslední vzácněji pozorovatelné fázi je červenohnědý. Jen v poslední fázi se rozmnožuje pohlavně, v prvních dvou fázích vytváří nepohlavní výtrusy.
Výtrusy v bílé fázi eliptické 10–30 x 5–12 μm, ve žluté fázi kulovité 10–25 μm a pohlavní výtrusy jsou vřetenovité 25–30 x 5–6 μm.
Roste paraziticky na plodnicích hřibovitých hub, nejčastěji na suchohřibech rodu Xerocomus nebo Xerocomellus, za vlhka poměrně hojně napadá hřib hnědý (Imleria badia), vzácněji i čechratky.
 |
 |
 |
Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal
Literatura
 |
Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha |
|
Holec J., Bielich A., Beran M. (2012): Přehled hub střední Evropy. Academia, Praha |
|
Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha |
Nálezy
0071-2021-0049 (06.07.2021, Středočeský kraj)
