Hypholoma lateritium

Úvodní stránka

Myko atlas - Hypholoma lateritium

Hypholoma lateritium (Schaeff.) P. Kumm. 1871

třepenitka cihlová

Systematika

Fungi
Basidiomycota
Agaricomycetes
Agaricales
Strophariaceae
Hypholoma

Synonyma

Hypholoma sublateritium (Fr.) Quél. 1873
Naematoloma sublateritium (Schaeff.) P. Karst. 1880
Psilocybe lateritia (Schaeff.) Noordel. 1995

Popis

Klobouk je široký 30–100 mm, nejprve polokulovitý, kuželovitý nebo zvonovitý, později vyklenutý až téměř plochý, jen vzácně s nevýrazným středovým hrbolkem, slabě hygrofánní, ve středu cihlově červený až červenohnědý, při okraji žlutookrový. Okraj klobouku je v mládí podehnutý, se zřetelnými zbytky bělavého vela.

Lupeny jsou středně husté, ke třeni připojené až úzce připojené, s hojnými lupénky, nejprve našedlé nebo světle šedožluté, později nafialověle šedoolivové.

Třeň 40–120 x 5–12 mm je válcovitý, směrem k bázi obvykle trochu zúžený, pod kloboukem světle žlutý, ve spodní části rezavě hnědý, v mládí pokrytý pomíjejícími bělavými vlákny.

Dužnina je nažloutlá, ve spodní části třeně rezavě hnědá. Vůně je nevýrazná, chuť nahořklá, Noordeloos (2011) uvádí chuť mírnou.

Výtrusný prach je tmavě fialově hnědý.

Výtrusy jsou eliptické, 6–8 x 3–5,5 µm, s velkým klíčním pórem.

Výskyt

Roste od srpna do listopadu, často v bohatých nápadných trsech na trouchnivějících pařezech listnatých stromů, vzácněji na jehličnanech.

Možná záměna

Třepenitka maková (Hypholoma capnoides) a třepenitka svazčitá (Hypholoma fasciculare) vytvářejí menší plodnice s kloboukem zbarveným žlutě, žlutozeleně, žlutookrově nebo oranžově, bez výrazných červených odstínů.

Dosti podobná je šupinovka kozincová (Pholiota astragalina), která roste spíše jednotlivě nebo v malých skupinách na tlejícím dřevě jehličnanů. Tato však ani ve stáří nemá lupeny šedofialové ani nahořklou dužninu.

Kuchyňské využití

Nejedlá houba, podle některých autorů mírně jedovatá.

Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal, Tomáš Chaluš

Literatura

	Fellner R. (2016): Atlas krkonošských mechorostů, lišejníků a hub 2, Správa Krkonošského národního parku
	Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha
	Holec J., Bielich A., Beran M. (2012): Přehled hub střední Evropy. Academia, Praha
	Noordeloos M. E. (2011): Strophariaceae, Fungi Europaei 13, Edizioni Candusso, Italia
	Papoušek T. (2010): Velký fotoatlas hub z jižních Čech, 2. opravené vydání
	Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha
	Hagara L., Antonín V., Baier J. (2005): Houby. Aventinum, Praha
	Gerrit J. Keizer (2005): Encyklopedie Houby. Rebo Productions CZ, Dobřejovice, 2. vydání
	Ladislav Hagara (1993): Atlas hub. Neografia, Martin
	Hagara L. (1992): Huby - dvojníky. Obzor, Bratislava