Hypholoma capnoides

Hypholoma capnoides (Fr.) P. Kumm. 1871

třepenitka maková

Systematika

Popis

Klobouk je široký 15–80 mm, nejprve polokulovitý, v dospělosti vyklenutý až plochý, nanejvýš slabě hygrofánní, oranžově žlutookrový, ve středu tmavší, při okraji žlutý, stářím rezavějící, bez zelených odstínů. Okraj klobouku je v mládí mírně podehnutý a bohatě zdobený bělavými zbytky vláknitého vela, později je rovný, nakonec zvlněný, hladký a lysý.

Lupeny jsou středně husté, s hojnými lupínky, ke třeni široce připojené, v mládí bělavé, později šednoucí až makově šedé s bělavým ostřím, nikdy žlutozelené.

Třeň je válcovitý, 40–100 x 5–15 mm, pod kloboukem světle žlutý nebo krémový, směrem k bázi hnědnoucí, ve spodní části u dospělých plodnic oranžově nebo rezavě hnědý, jemně vláknitý.

Dužnina v klobouku žlutookrová, ve třeni až rezavě hnědá, bez výraznější vůně nebo chuti.

Výtrusný prach je tmavě šedofialový.

Výtrusy jsou eliptické, 6–8,5 x 4–5 µm, tlustostěnné, s výrazným klíčním pórem.

Výskyt

Roste hojně, téměř po celý rok, především však od září do listopadu na tlejícím dřevě jehličnatých stromů, často v bohatých trsech.

Možná záměna

Jedovatá třepenitka svazčitá (Hypholoma fasciculare) má lupeny v mládí zelenožluté, zelené nebo olivové barevné odstíny jsou patrny i na pokožce klobouku. Chutná odporně hořce.

Nejedlá třepenitka cihlová (Hypholoma lateritium) vytváří obvykle statnější plodnice s pokožkou ve středu klobouku cihlově červenou. Dužnina je hořká.

Méně zkušený houbař může třepenitku makovou zaměnit i za opeňku měnlivou (Kuehneromyces mutabilis) nebo křehutku vodomilnou (Psathyrella piluliformis), které také rostou v bohatých trsech na tlejícím dřevě.

Při sběru pro kuchyňské využití pozor na záměnu s nebezpečnou jedovatou čepičatkou jehličnanovou (Galerina marginata), ta má však lupeny rezavě oranžové až rezavě hnědé.

Kuchyňské využití

Jediná jedlá třepenitka, vhodná do polévek nebo k nakládání. Roste i v době, kdy je jiných jedlých hub nedostatek.

Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal, Tomáš Chaluš

Literatura

	Fellner R. (2016): Atlas krkonošských mechorostů, lišejníků a hub 2, Správa Krkonošského národního parku
	Holec J., Bielich A., Beran M. (2012): Přehled hub střední Evropy. Academia, Praha
	Noordeloos M. E. (2011): Strophariaceae, Fungi Europaei 13, Edizioni Candusso, Italia
	Papoušek T. (2010): Velký fotoatlas hub z jižních Čech, 2. opravené vydání
	Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha
	Hagara L., Antonín V., Baier J. (2005): Houby. Aventinum, Praha
	Gerrit J. Keizer (2005): Encyklopedie Houby. Rebo Productions CZ, Dobřejovice, 2. vydání
	Ladislav Hagara (1993): Atlas hub. Neografia, Martin

Nálezy

  0066-2023-0187 (03.06.2023, Středočeský kraj)