Hyphodontia sambuci (Pers.) J. Erikss. 1958
kornatec bezový
Systematika
Fungi Basidiomycota Agaricomycetes Hymenochaetales Hyphodontiaceae Hyphodontia |
Synonyma
Corticium sambuci Pers. 1794
Hyphoderma sambuci (Pers.) Jülich 1974
Lyomyces sambuci (Pers.) P. Karst. 1882
Xylodon sambuci (Pers.) Tura, Zmitr., Wasser & Spirin 2011
Popis
Plodnice jsou rozlité, tenké, o tloušťce nejvýše 1 mm, s nezřetelným vláknitým okrajem. V mládí jsou pevně spojené se substrátem, později je lze za vlhka po částech setřít nebo seškrábnout. Často srůstají a mohou souvisle nebo téměř souvisle pokrývat povrchy o ploše několika dm2.
Hymenium na povrchu plodnic je hladké nebo hrbolaté, v mládí ojíněné, zprvu křídově bílé, později bělavé až světle krémové. Působením jódu (Melzerovo činidlo) se zbarvuje citronově žlutě.
Výtrusný prach je bílý.
Výtrusy jsou oválné až mírně válcovité, 5–7 x 4–5 µm, hladké, průsvitné.
Bazidie jsou 4výtrusé, s bazální přezkou. Cystidy, obvykle s okrouhlou hlavičkou, jsou často hojně inkrustované drobnými krystaly. Hyfy s hojnými přezkami.
Výskyt
Roste velmi hojně po celý rok, nejvíce však v chladných a vlhkých měsících pozdního podzimu a zimy, nejčastěji na kůře a dřevu černého bezu, ojediněle na jiných listnáčích (vrba, olše, jasan, topol aj.), někdy i na jehličnanech (smrk) nebo zbytcích bylin. Upřednostňuje stanoviště s vyšší vzdušnou vlhkostí v blízkosti potoků nebo v křovinách, často ovlivněných činností člověka.
Možná záměna
Může se jednat o komplex více druhů.
Hyphodontia incrustata, rostoucí především na vrbách, má výrazněji inkrustované hyfy.
Mnohé další podobně zbarvené kornatcovité houby mají hymenofor často s výrůstky (ostny, bradavky).
Kuchyňské využití
Nejedlá houba.
Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal
Poznámky k systematice
Podle MycoBank (2024) je Hyphodontia sambuci (Pers.) J. Erikss. 1958 synonymem pro Lyomyces sambuci (Pers.) P. Karst.1882.
Literatura
Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha | |
Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha | |
Gerrit J. Keizer (2005): Encyklopedie Houby. Rebo Productions CZ, Dobřejovice, 2. vydání |
Nálezy
0071-2023-0009 (13.01.2023, Středočeský kraj)
0066-2022-0235 (10.11.2022, Středočeský kraj)