Hymenopellis radicata (Relhan) R.H. Petersen 2010
slizečka kořenující
Systematika
|
Fungi Basidiomycota Agaricomycetes Agaricales Physalacriaceae Hymenopellis |
Synonyma
Oudemansiella radicata (Relhan) Singer 1936
Xerula radicata (Relhan) Dörfelt 1975
Popis
Klobouk je široký 30–120 (150) mm, tence masitý, nejprve zvoncovitý nebo kuželovitý, později široce kuželovitý až ploše rozprostřený se širokým středovým hrbolkem, okrový, okrově hnědý, obvykle od středu až ke kraji radiálně vrásčitý, za vlhka slizký a lesklý. Pokožka lze sloupnout.
Lupeny jsou řídké, široké 10–25 mm, bílé, později okrovějící, za sucha někdy s tmavším (hnědým) ostřím. U třeně jsou vykrojené, úzce připojené a krátkým zoubkem sbíhavé.
Třeň je válcovitý, nadzemní část 50–200 (250) x 5–12 (15) mm, na bázi rozšířený a obvykle dlouze kořenující, přičemž kořenující část bývá často delší (uvádí se délka až 500 mm) než část nadzemní. Je tuhý, poměrně pružný, v mládí plný, později vatovitě vycpaný až dutý, často (torzně) zkroucený. Pod kloboukem je třeň bílý nebo bělavý, v mládí ojíněný, směrem k bázi okrovějící a podélně zbrázděný.
Dužnina je bělavá, tenká, ve třeni tuhá. Vůně je nevýrazná nebo lehce ovocná. Chuť je mírná nebo slabě nahořklá.
Výtrusný prach je bílý.
Výtrusy jsou široce eliptické, 13–17 x 9–12 µm, průsvitné, hladké.
 |
 |
Výskyt
Roste od června do listopadu, velmi hojně, jednotlivě nebo ve skupinách, v listnatých lesích na tlejících kořenech, u pařezů a na ztrouchnivělých větvích (zejména buků, dubů a habrů), od nížin do hor. Díky růstu ze dřeva a hluboce kořenujícímu třeni dokáže vyrůst i za značného sucha.
Možná záměna
Podobná, avšak vzácnější slizečka dlouhonohá (Xerula pudens) má klobouk i třeň jemně chloupkatý. Upřednostňuje teplejší lokality.
Ronivka podhorská (Hydropus subalpinus) vytváří menší a celkově křehčí plodnice. Má výrazně menší (užší) výtrusy.
Méně zkušený houbař by slizečku kořenující mohl zaměnit také za hojnou helmovku tuhonohou (Mycena galericulata), rostoucí podobně z pařezů a tlejícího dřeva listnáčů. Ta však roste spíše trsovitě, klobouk mívá bělavý nebo našedlý a chybí dlouze kořenující třeň.
Kuchyňské využití
Jedlá houba nevalné kvality, málo vydatná. Sbírají se jen klobouky.
 |
 |
 |
 |
 |
Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal
Literatura
 |
Fellner R. (2016): Atlas krkonošských mechorostů, lišejníků a hub 2, Správa Krkonošského národního parku |
|
Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha |
|
Holec J., Bielich A., Beran M. (2012): Přehled hub střední Evropy. Academia, Praha |
|
Papoušek T. (2010): Velký fotoatlas hub z jižních Čech, 2. opravené vydání |
|
Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha |
|
Hagara L., Antonín V., Baier J. (2005): Houby. Aventinum, Praha |
|
Gerrit J. Keizer (2005): Encyklopedie Houby. Rebo Productions CZ, Dobřejovice, 2. vydání |
|
Peroutka K. (2005): Penízovka kořenující - Xerula radicata (Relh.: Fr.) Dörfelt a její růst v období sucha (2003). |
|
Ladislav Hagara (1993): Atlas hub. Neografia, Martin |
Nálezy
0066-2024-0164 (19.08.2024, Karlovarský kraj)
0066-2017-0058 (16.07.2017, Středočeský kraj)
