Hygrophorus lindtneri

Úvodní stránka

Myko atlas - Hygrophorus lindtneri

Hygrophorus lindtneri M.M. Moser 1967

šťavnatka Lindtnerova

Systematika

Fungi
Basidiomycota
Agaricomycetes
Agaricales
Hygrophoraceae
Hygrophorus

Synonyma

Hygrophorus carpini Gröger 1980
Hygrophorus lindtneri var. carpini 1989
Hygrophorus unicolor Gröger 1980

Popis

Klobouk je široký 30–60 mm, málo masitý, nejprve sklenutý, později ploše rozprostřený, obvykle s nevýrazným středovým hrbolkem, krémový, světle okrový, někdy naoranžovělý nebo narůžovělý, ve středu obvykle tmavší, slizký a lesklý. Okraj klobouku je dlouho podehnutý, v dospělosti často zvlněný.

Lupeny jsou spíše řídké, bělavé, krémové až světle oranžové, někdy s růžovým nádechem, ke třeni široce připojené až sbíhavé.

Třeň je válcovitý, 30–80 x 3–8 (15) mm, na bázi někdy vřetenovitě zúžený, obvykle suchý (neslizký), krémový až světle naoranžovělý (obecně v barvě klobouku, ale trochu světlejší), od báze mírně růžovějící, v horní části jemně šupinkatý, níže obvykle hladký.

Dužnina je bělavá nebo světle okrová či narůžovělá. Vůně je nevýrazná nebo míně (nasládle) ovocná. Chuť je mírná.

Výtrusný prach je bílý.

Výtrusy jsou eliptické, 6,5–9 x 4–6 µm, průsvitné, hladké.

Výskyt

Roste od září do listopadu, nehojně, v listnatých lesích (habr, líska, dub, buk) na jílovitých a vápnitých půdách.

Možná záměna

Šťavnatka terčovitá (Hygrophorus discoideus) roste pod jehličnany, má o něco robustnější, sytě zbarvené plodnice a hladký třeň.

Kuchyňské využití

V literatuře - např. Knudsen, Vesterholt a kol. (2018) – označovaná někdy jako jedlá, jindy – Holec a kol. (2012) – jako nejedlá. Každopádně pro vzácnost a malou vydatnost je kulinářsky zcela bezvýznamná.

Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal

Poznámky k systematice

Podle Holec a kol. (2012) jsou Hygrophorus carpini Gröger a Hygrophorus unicolor Gröger synonyma.

Česky také šťavnatka narudlá, habrová, jednobarvá.

Literatura

	Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha
	Holec J., Bielich A., Beran M. (2012): Přehled hub střední Evropy. Academia, Praha
	Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha
	Gerault A. (2005): Tricholomatales, version 2.1