Hygrophorus chrysodon (Batsch) Fr. 1838
šťavnatka žlutolemá
Systematika
|
Fungi Basidiomycota Agaricomycetes Agaricales Hygrophoraceae Hygrophorus |
Synonyma
Agaricus chrysodon Batsch 1789
Hygrophorus crysodon (Batsch) Fr. 1838
Limacium chrysodon (Batsch) P. Kumm. 1871
Popis
Klobouk je 25–80 mm široký, v mládí sklenutý, brzy rozprostřený, s vyhrblým středem a vlnitě zprohýbaným a vroubkovaným okrajem. Povrch klobouku je za vlhka lesklý a slizký, za sucha matný, vláknitý, vzácně s mírně vločkatým středem. V mládí je bělavý později žlutavý až žlutavě krémový.
Lupeny jsou bílé až krémové, široké, voskovité, anastomózující, široce přirostlé až trochu sbíhavé na třeň, s hladkým, někdy žlutavým ostřím.
Třeň je válcovitý, 30–80 x 5–15 mm, na bázi zašpičatělý a zahnutý, bledě žlutý až krémový, pod kloboukem světle žlutě vločkatý, plný nebo houbovitě vycpaný, za vlhka slizký.
Dužnina je bílá, pod pokožkou klobouku a někdy i třeně nažloutlá. Roztokem KOH se zbarvuje sytě žlutě. Vůně je nepříliš výrazná, ovocná, slabě pryskyřičnatá nebo hořkomandlová. Chuť je mírná, trochu oříšková.
Výtrusy jsou elipsoidní až vřetenitě elipsoidní, 7–11 x 3,5–4,5 µm (Q = 1,8–2,8), hladké, s kapkami
Bazidie jsou válcovité až kyjovité 35–45 x 5–7 µm. Pokožku klobouku tvoří buňky typu ixotrichoderm s přezkou.
Výskyt
Roste od července do října, jednotlivě ve skupinách, pod listnáči i jehličnany (především pod buky, smrky a jedlemi), mezi opadem, trávou a bylinami. Upřednostňuje vápnité půdy.
Možná záměna
Pro žluté zbarvení výrazné zejména na okraji klobouku je pro trochu zkušenějšího houbaře nezaměnitelná. Podobné bíle zbarvené šťavnatky – například šťavnatka drvopleňová (Hygophorus cossus), šťavnatka rezavějící (Hygrophorus discoxanthus) nebo šťavnatka slonovinová (Hygrophorus eburneus) – mají okraj klobouku nevýrazný, nekontrastní.
Kuchyňské využití
Je jedlá, podle Hagara (2014) dokonce jedlá a chutná.
 |
 |
 |
Autorství textů: Oldřich Jindřich
Autorství obrázků: Oldřich Jindřich, Karel Tejkal
Literatura
 |
Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha |
|
Holec J., Bielich A., Beran M. (2012): Přehled hub střední Evropy. Academia, Praha |
|
Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha |
|
Hagara L., Antonín V., Baier J. (2005): Houby. Aventinum, Praha |
|
Gerault A. (2005): Tricholomatales, version 2.1 |
|
Ladislav Hagara (1993): Atlas hub. Neografia, Martin |
Nálezy
0071-2019-0269 (15.09.2019, Středočeský kraj)
0071-2019-0549 (25.08.2019, Středočeský kraj)
