Hydnellum tardum Maas Geest. 1975
lošákovec pozdní
Systematika
|
Fungi Basidiomycota Agaricomycetes Thelephorales Bankeraceae Hydnellum |
Stručný popis
Plodnice rostou jednotlivě nebo ve skupinách, kde sousední plodnice okrajem klobouků srůstají.
Klobouk je široký 20–50 mm, brzy prohloubený, nepravidelně hrbolkatý nebo radiálně vrásčitý, v mládí jemně narůžovělý, nápadně sametový, v dospělosti rezavě hnědý až hnědý. Růstová zóna při okraji klobouku je bělavá, ve stáří mizí.
Rouško je ostnité. Ostny jsou až 3 mm dlouhé, světle hnědé, někdy s purpurovými odstíny, výrazně na třeň sbíhavé.
Třeň je ± válcovitý, v oblasti sbíhajících ostnů rozšířený směrem vzhůru, sametový, zbarvený podobně jako klobouk.
Dužnina je tuhá, korkovitá, (purpurově) hnědá.
Výtrusy jsou široce elipsoidní, podle Hrouda (2006) 4,7–5,8 x 3,6–4,3 µm, s výraznými hranatými (uťatými) bradavkami.
Výskyt
Roste v létě a na podzim, velmi vzácně, pod smrky, pravděpodobně i pod jedlemi.
Možná záměna
Charakteristickým znakem mladých plodnic jsou růžové odstíny a sametový povrch klobouku i třeně.
Dospělé plodnice je dle Hrouda (2006) třeba od lošákovce nahloučeného (Hydnellum cumulatum) nebo lošákovce ďubkatého (Hydnellum scobiculatum) rozlišit mikroskopicky podle výtrusů. Lošákovec ďubkatý (Hydnellum scobiculatum) má výtrusy s okrouhlými bradavkami, lošákovec nahloučený (Hydnellum cumulatum) s bradavkami špičatými.
Lošákovec kruhatý (Hydnellum concrescens) – opět dle Hrouda (2006) – vytváří tenčí plodnice s hladkým povrchem a často výrazným soustředným pásováním.
Kuchyňské využití
Nejedlá houba.
 |
 |
 |
 |
 |
Autorství obrázků: Tomáš Chaluš
Literatura
 |
Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha |
|
Holec J., Beran M. a kol. (2006): Červený seznam hub (makromycetů) České republiky, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Praha |
