Humaria hemisphaerica (F.H. Wigg.) Fuckel 1870
bělokosmatka polokulovitá
Systematika
|
Fungi Ascomycota Pezizomycetes Pezizales Pyronemataceae Humaria |
Synonyma
Lachnea hemisphaerica (F.H. Wigg.) Gillet 1880
Mycolachnea hemisphaerica (Hoffm.) Maire 1937
Peziza hemisphaerica F.H. Wigg. 1780
Peziza hispida Sowerby 1799
Peziza replicata Tode 1783
Scutellinia hemisphaerica (F.H. Wigg.) Kuntze 1891
Sepultaria hemisphaerica (F.H. Wigg.) Lambotte 1887
Popis
Plodnice typu apothécium jsou nejprve téměř kulovité, později až široce miskovité, o průměru 10–30 mm, bez třeně, středem spodní části přisedlé k substrátu.
Hymenium (rouško) na vnitřní straně plodnice je průsvitně bělavé, někdy s šedými nebo až šedomodrými odstíny.
Vnější neplodná strana je žlutohnědá, posetá hnědými chloupky, které na okraji plodnice mohou být dlouhé 1–2 mm.
Dužnina je bělavá nebo nahnědlá, křehká. Chuť i vůně jsou nevýrazné.
Výtrusný prach je bílý nebo krémový.
Výtrusy jsou elipsoidní, ve velikosti dosti variabilní, 19–25 x 10–14 ?m, průsvitné, obvykle se dvěma kapkami, ornamentované nepravidelně rozptýlenými bradavkami.
 |
Vřecka jsou neamyloidní, s osmi výtrusy. Parafýzy jsou přehrádkované, s kyjovitě rozšířenou terminální buňkou. Chloupky (sety) jsou tlustostěnné, přehrádkované.
Výskyt
Roste od července do října, jednotlivě nebo ve skupinách, dosti hojně, na tlejícím dřevě, na holé zemi či v mechu ve vlhčích lesích a parcích, nejčastěji pod duby, ale i pod jinými listnáči, se kterými pravděpodobně tvoří ektomykorhizu.
Možná záměna
Bělokosmatka miskovitá (Trichophaea hemisphaerioides) je drobnější, s menšími výtrusy a najdeme ji zejména na spáleništích. Ostatní podobné druhy kosmatek rodů Trichophaea, Trichophaeopsis nebo Tricharina také vytvářejí menší plodnice.
Kuchyňské využití
Je nejedlá.
 |
 |
 |
 |
Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal
Literatura
 |
Fellner R. (2016): Atlas krkonošských mechorostů, lišejníků a hub 2, Správa Krkonošského národního parku |
|
Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha |
|
Holec J., Bielich A., Beran M. (2012): Přehled hub střední Evropy. Academia, Praha |
|
Papoušek T. (2010): Velký fotoatlas hub z jižních Čech, 2. opravené vydání |
|
Hagara L., Antonín V., Baier J. (2005): Houby. Aventinum, Praha |
|
Gerrit J. Keizer (2005): Encyklopedie Houby. Rebo Productions CZ, Dobřejovice, 2. vydání |
Nálezy
0071-2022-0183 (18.09.2022, Středočeský kraj)
0071-2021-0103 (21.07.2021, Karlovarský kraj)
0071-2021-0084 (16.07.2021, Středočeský kraj)
